Objednávka

Nová teorie přirozeného práva

Nová teorie přirozeného práva
Tištěná kniha

40 % (1 Hodnocení)

Nová teorie přirozeného práva

40 % (1 Hodnocení)

Tištěná kniha - brožovaná

rok vydání 2020

302 Kč

Běžná cena 360 Kč

Ušetříte 58 Kč

Vyprodáno

Podrobnosti

O knize

Hlavním cílem této knihy je analýza filosofického proudu v rámci angloamerické právní vědy, který se nejčastěji označuje jako "nová teorie přirozeného práva". Je to označení pro konkrétní oživení a přepracování teorie přirozeného práva Tomáše Akvinského iniciované v šedesátých letech 20. století francouzsko-americkým...
Hlavním cílem této knihy je analýza filosofického proudu v rámci angloamerické právní vědy, který se nejčastěji označuje jako "nová teorie přirozeného práva". Je to označení pro konkrétní oživení a přepracování teorie přirozeného práva Tomáše Akvinského iniciované v šedesátých letech 20. století francouzsko-americkým filosofem Germainem...
Hlavním cílem této knihy je analýza filosofického proudu v rámci angloamerické právní vědy, který se nejčastěji označuje jako "nová teorie přirozeného práva". Je to označení pro konkrétní oživení a přepracování teorie přirozeného práva Tomáše Akvinského iniciované v šedesátých letech 20. století francouzsko-americkým filosofem Germainem Grisezem. Grisezovým hlavním spolupracovníkem byl australský právní filosof John Finnis. Ve své knize Natural Law and Natural Rights se Finnis pokusil nově formulovat přirozenoprávní doktrínu s úmyslem vyvrátit nejčastější námitky odpůrců. Tato jeho hlavní práce je často označována za zásadní příspěvek k debatě mezi pozitivisty a zastánci přirozeného práva. Nová teorie přirozeného práva používá argumenty odpovídající moderní právněfilosofické debatě a snaží se najít originální odpovědi na otázky lidského dobra a praktického rozumu. Proto lze její koncepci považovat za významný příspěvek k renesanci přirozenoprávního myšlení ve 20. století.

Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu

Ve spolupráci s Databazeknih.cz

40%

(1 Hodnocení)

Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz 

Populární hodnocení

12.11.2022
Osina se nás snaží za každou cenu přesvědčit, že je Finnis pokračovatelem Harta. Není. Finnisovy teze stojí na eklektickém vyždibávání toho, co se mu zrovna líbí. Zároveň taky tedy v etických otázkách kritizuje utilitarismus s tím, že tento není přeci schopen zhodnotit „obecné dobro“, druhým dechem však dodává, že finální „hodnotou“ jeho systému je „všeobecné dobro“, kterého musíme dosáhnout, ale tuto...
Osina se nás snaží za každou cenu přesvědčit, že je Finnis pokračovatelem Harta. Není. Finnisovy teze stojí na eklektickém vyždibávání toho, co se mu zrovna líbí....
Osina se nás snaží za každou cenu přesvědčit, že je Finnis pokračovatelem Harta. Není. Finnisovy teze stojí na eklektickém vyždibávání toho, co se mu zrovna líbí. Zároveň taky tedy v etických otázkách kritizuje utilitarismus s tím, že tento není přeci schopen zhodnotit „obecné dobro“, druhým dechem však dodává, že finální „hodnotou“ jeho systému je „všeobecné dobro“, kterého musíme dosáhnout, ale tuto svou metodu zároveň zabaluje do žvástů kantovské etiky (kterou doplňuje „společnost není dobrem o sobě, ale instrumentem, který má vést k dobru jeho členů, kteří jsou dobrem o sobě“…) o praktickém rozumu. Tak i střet práva přirozeného a pozitivního. V etice se Finnis snaží tvářit, že je racionální, přijímá prvky utilitarismu, v právu se snaží tvářit že následuje Harta a jeho pozitivismus. Nic z toho není pravda. Finnis je více kantovec s „kategorickým imperativem“ (k jehož naplnění však není dost konzistentní, nemá na to sílu) a naturalista s objektivizací subjektivního. Vychází z naprosto absurdních premis, které považuje za „samozřejmé pravdy“ a pro porušování těchto svých samozřejmých pravd pak kritizuje Františka a jeho milosrdenství (nedostatečné, ale na poměry církve zásadně radikální). „Existuje sedm základních hodnot, které mohou být objektivně ustanoveny. Jsou jimi život, vědění, hra, estetický zážitek, sociabilita (přátelství), praktický rozum a náboženství. Podle Finnise jsou základní a univerzální, protože jsou samozřejmě dobré. Nemohou být analyticky redukovány na pouhou část nějaké jiné hodnoty, nebo být nápomocny k provádění nějaké jiné hodnoty.“ Proč? Finnis odpovídá a jeho odpovědi jsou právě tak hrozné jako by se dalo čekat. Tyto hodnoty jsou samozřejmé a univerzální zkrátka proto, že to tak všechny společnosti mají… Což je jednak tvrzení, které by vymyslel snad jen člověk po mrtvici (Z pohledu Finnise by to muselo značit, že každý apriori například rozum považuje za dobrou věc, (Finnis je křesťan, ne? „Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je království Nebes.“… a na existenci totalitních režimů patrně rovněž zapomněl, Rudí Khmerové by mu patrně k „objektivní hodnotě vědění“ řekli svoje.), což je empiricky hovadina kterou vymyslí tak maximálně analytický filosof, v prostředí filosofie kontinentální to působí jako štěk polointeligentního středoškoláka.), jednak jsou všechna ta tvrzení neprokazatelná, pokud nepřistoupíme k tupému „bylo to tu vždycky“. Na základě eklekticismu, který je nekonzistentní protože si zkrátka protiřečí a až nechutného konzervatismu pak Finnis spadá k myšlenkám, které až hanba replikovat. Upřímně si ani nejsem jist, proč je Osina do knihy včlenil, práva se netýkají a nikdo normální nic takového snad nechce číst. Nejraději bych sem zkopíroval dvě A4 poznámek co jsem si při čtení té kapitoly udělal a ve kterých jsem mimoděk předjímal jak bude Finnis argumentovat. Ale já si z toho dělal srandu! Jako že je to taková blbost, že to snad ani Finnise nemůže napadnout! A on to pak doslova napsal. Tak například když jsem přečetl spojení „nemorální sexuální praktiky“, vztekal jsem se nad tím, že nic takového nelze usuzovat, jak může být sexuální praktika nemorální? Pak jsem předjímal, že by za morální mohl považovat ty praktiky, které nevedou k plození, tedy zásadně vaginální styk. Problém, který jsem předjímal pak byla nutnost kriminalizace masturbace a například označení neplodné ženy mající sex za nemorální. A přesně to pak Finnis prohlásil, ty vole… On tam seriózně píše, že morální je styk manželského charakteru a styk neplodné osoby nemá manželský charakter… Následně coby nemorální opravdu kritizoval masturbaci, ale i antikoncepci. Že za nemorální považuje interrupce, to nepřekvapí. Všechny tyto své zcela absurdní myšlenky staví na Akvinském (ale jen maličko, Akvinský je v tom ještě celkem nevinně), ale hlavně na, podržte se, Sokratovi (jehož myšlenky neznáme, protože po sobě nezanechal jedinou písemnost a to co tvrdí Platón, že tvrdil Sokrates lze sotva brát za bernou minci), Platónovi (který podporoval cenzuru a eugeniku a jehož myšlenky nadto Finnis pokrucuje) a Aristotelovi. Arendtvoá se klasickou filosofií vědecky zaobírala a tak často jako Finnis o nich nemluví! Vážně chceme brát vážně autora, který argumentuje dva (a půl) tisíce let mrtvými autory, o nichž víme, že tak nějak… všechno řekli špatně? Končím! Fakt! Kniha sama snad není úplně hrozná (ač se mi zkrátka autorův styl nelíbí), ale její obsah… brrr.
Číst více Číst více
12.11.2022
Ke knize jsem přistupoval předpojatě nepřátelsky. Iusnaturalismus… nemám rád a po přečtení Teorie práva a diskusi s několika osobami jsem neměl důvod k Osinovi přistupovat vstřícně. Prvních… 120? stran jsem měl chuť ho praštit holí do obličeje. Pak jsem se zamyslel, oddechl si a trošičku svůj názor pozměnil. Můj hlavní problém byla neschopnost dost dobře rozlišit názory autorovy od názorů osob o nich...
Ke knize jsem přistupoval předpojatě nepřátelsky. Iusnaturalismus… nemám rád a po přečtení Teorie práva a diskusi s několika osobami jsem neměl důvod k Osinovi...
Ke knize jsem přistupoval předpojatě nepřátelsky. Iusnaturalismus… nemám rád a po přečtení Teorie práva a diskusi s několika osobami jsem neměl důvod k Osinovi přistupovat vstřícně. Prvních… 120? stran jsem měl chuť ho praštit holí do obličeje. Pak jsem se zamyslel, oddechl si a trošičku svůj názor pozměnil. Můj hlavní problém byla neschopnost dost dobře rozlišit názory autorovy od názorů osob o nich píše. Nebyla to však jen moje chyba! Autor nezvolil ten vědecký přístup, který bych zvolil já. Odkazuje poněkud… děravě. Tak například já nemám rád, když někdo píše o tom, že někdo psal o tom, že někdo psal, přičemž píšící A sice ozdrojuje píšícího B, ale už ne píšícího C. Taková metoda je sice časově náročná, ale je kritičtější a nutí autora pořádně se zamyslet, zda své poznámky o autorovi B píšícím o autorovi C vypustit, či nikoliv. V tomto kontextu je Osinova práce, po mém soudu, zdrojově děravá. Ukázkou nechť je strana 100. Zde autor říká, že rozdíl mezi distributivní a korektivní spravedlností načrtl již Aristoteles. Tečka. Zdroj máte? Ano. A mohli bychom jej vidět? Ne. Pak podotýká, že Finnis preferuje Akvinského chápání komutativní spravedlnosti. To by chtělo dva odkazy. Ten na Theologickou Sumu a ten na Finnise. Finnise se nám dostane, Akvinského nikoliv. A já třeba vím, že odkaz by se nesl na „Summa Theologiea Secunda Secundae Partis“ otázku 61, ale mohu si za to sám, rozhodně tomu tak není díky autorovi knihy. (http://summa.op.cz/sth.php?&A=1, prosím svobodně do toho!) To je však můj problém s nevhodně zvolenou metodologií, je zcela subjektivní. Dalším problémem pro mne byla přílišná nekritičnost autora. To se však časem zlepšilo a mohu tak říci, že s tím nejhorším, o čem píše, sám nesouhlasí. Ačkoliv jeho inklinace k iusnaturalismu je očividná a tedy větší, než by si to, co níže popíšu, zasloužilo. Hlavní část textu se zaobírá (dost nekriticky, ač rozhodně ne zcela, zvláště v posledních kapitolách) dílem profesora Johna Finnise. Jelikož mě kniha definitivně přesvědčila, že jeho dílo pateně nikdy číst nebudu, dovolte mi okomentovat jej částečně tady. (Nutno rozdělit do dvou komentářů, tentokrát už jsem fakt byl příliš dlouhý…)
Číst více Číst více

Více od autora:

Petr Osina

Verze vašeho prohlížeče je zastaralá!

a může vykazovat chyby v průběhu nákupu či v samotném zobrazení.
Pro nerušený nákup aktualizujte váš prohlížeč na nejnovější verzi nebo zvolte jiný prohlížeč.

Otevřít v Microsoft Edge Přesto pokračovat