Další podnětný přednáškový cyklus, ve kterém si autor všímá zásadních sil, které zasahují do vývoje lidstva. "Můžeme metamorfovat materialismus ve spirituální vnitřní duševní život. Proto je zcela neodůvodněno, když anthroposofové pohrdají tím, co přináší materialismus. Musí se s ním počítat. Nelze na základě této neznalosti vyvíjet anthroposofii, nýbrž musíme ji vyvíjet tím, že jsme živoucně uvnitř současného života, a tento život je právě nejprve životem materialistickým." (str. 88) "Vyrovnáváme se správně se světem vjemů jen tehdy, když jej pojímáme jako fenomény, jako svět jevů." ... "Tedy co nacházíme jako hmotné jevy, nejsou vůbec žádnými hmotnými úkazy, ve skutečnosti to není vůbec žádná hmota. Jsou to právě jen jevy, jsou tím, co přichází a odchází z jiné skutečnosti, kterou nepojímáme, když si ji nemůžeme myslit duchovně. To je ten určitý pocit, který musíme vyvinout: nehledat hmotu ve vnějším světě!" (str. 89) Autor si také všímá zhoubné jednostrannosti dvou směrů: materialismu a mystiky. Varuje, že bychom se neměli nechat strhnout ani jedním proudem a neustále se snažit nalézat zlatou střední cestu (tedy Krista, jenž je střední cestou mezi jakýmikoliv myslitelnými protiklady). Všímá si, že právě nebezpečí mystiky spočívá v tom, že se člověk stane postižený materialismem jaksi z opačné strany - neboť mystikovy zážitky a vize nejsou ničím jiným než halucinacemi pocházejícími z vnitřního pohledu na procesy látkové výměny v těle... Ukazuje, že přehnaný materialismus vede ke slabomyslnosti, a přehnaná mystika k infantilismu. Obojí nás vlastně vzdaluje od našeho lidství a kalí nám jasné myšlení, kterého je dnes tak moc potřeba... Doporučuji všem, kdo v materialismu nebo mystice vidí spásu světa.