Nakladatelství Vyšehrad jistě patří velký dík za odvahu přiblížit dílo výborného německého teologa Thomase Södinga českým čtenářům. Překlad takového díla je vždy velice náročný. Helena Medková se ho zhostila poměrně dobře. Cca v první třetině knihy mě rušilo, že překládá biblické texty, aniž by uváděla, o jaký jde překlad a ve vysvětlivkách vysvětluje i to, co je čtenářům teologické literatury obecně známé. Dále v textu už tyto "vysvětlivky" naopak zcela mizí a cituje už výhradně z ČEP, příp. z Bible kralické. Tam, kde jde o výrazný rozdíl, překládá některý z německých překladů. Takhle to mohlo být od začátku knihy. Taky mě překvapilo používání pojmů typu "hebrejská Bible" místo u nás obvyklého "Starý zákon", kde jsem musela vždy chvíli přemýšlet, co je tím myšleno. Ale je možné, že to jsou spíš moje neznalosti. Kniha vůbec není "nudnou teologií", která by se života netýkala - spíše naopak - jak pěkně dokládá např. tento úryvek: "Oním vyvýšeným je a zůstává Ježíš. Jeho velikonočnímu prohlášení před učedníky předchází malé gesto, z něhož je zřejmá identita zmrtvýchvstalého s tím Ježíšem, o jehož životě a smrti vyprávěl Matouš. Učedníci, kteří ho na hoře v Galileji vidí, pochybují. Ale Ježíš se od nich neodvrací, přistupuje k nim a oslovuje je. Veškerá jeho „plná moc“ je čistá láska. A jeho láska je plná síly. Kdo toto pozná, má účast na velikonočním tajemství; kdo v to uvěří, je Ježíši tak blízko jako jeho učedníci a cítí svoje vlastní poslání."