Když jsem otevřela tuto knihu, měla jsem velmi nízká očekávání. Byla jsem docela překvapená, asi tak první čtvrtina knihy mě do sebe vtáhla, vypadalo to nadějně. Nad prvními pár nelogičnostmi jsem mávla rukou - jenže když se to začalo kupit, byla jsem ze čtení mírně otrávená. Netvrdila bych, že kniha je spíše o Felixovi, ale když Gotrek někam zdrhne, je v bezvědomí, zajmutý nebo skoro mrtvý a Felix je mezitím v bitevní vřavě, tak je asi jasné, čí dějovou linku budeme sledovat. PLUSY + způsob popisu boje i prostředí + trochu strašidelný nádech + cestování časem děj značně osvěžilo MÍNUSY - až na výjimky mě vedlejší postavy tolik neoslovily - přelidněno a přepříšerováno (bestie, krysáci, čarodějové, válečníci chaosu, mutanti, moralpolizei, flagelanti, nemyslící, duchové, přízraky, děsi... uáááá kdo se v tom všem má vyznat?!) To mě přivádí k dalšímu bodu: Proč by skaveni takhle pomáhali démonovi? Byl uveden důvod, že kvůli chaotitu a též bylo ve vesnici zmíněno, že se to tam hemží krysami - takže zárodek logiky to má, ale... 1) Čarokámen je hlavně pro čaroděje, jako byl třeba Thanquol (a bez něj to, přiznejme si, byla nuda). 2) Jestli to bylo pro chaotit, proč teda byli skaveni tak odhodlaní a Hurrlk říkal, že jsou připraveni pro Temného Mistra zemřít? Kdykoli se skaveni s někým spojili, bylo to jen kvůli osobnímu zisku a jakmile se naskytla příležitost nebo jim teklo do bot, byli připraveni spojence zradit. - Když bylo poodhaleno, že Morzana (měla jsem svoje podezření už dávno) je Rudiho matka (a pravděpodobně i Nikolausova bývalá milenka), čekala jsem mezi nimi nějakou interakci. Třeba že si při provádění rituálu Rudiho všimne a pozná ho, zakolísá, rozpojí kruh a to bude důvod, proč budou poraženi. Tak nic. - Pokud to srovnám s Cestou lebek, tam měl děj alespoň nějaký koncept, pevný bod; bylo jasné, kam to všechno směřuje. Město zatracených oproti tomu byla cesta zdlouhavá a klikatá, se spoustou slepých uliček, která víceméně ani neměla pořádný cíl. - Postavy se často nechovali tak, jak je pro ně typické. Někdo si během jednoho krátkého odstavce hned zase protiřečil. Některé pasáže jsem si musela přečíst dvakrát a hledat podmět, abych vůbec pochopila význam sdělení. A přirovnání či slovní spojení byla dost mimo mísu. Též nemám ráda, když ve stejné větě zazní to samé slovo dvakrát, když vím, že by se to dalo vyjádřit jinak - čeština je bohatý jazyk, sakra. Dost pochybuju, že ve Warhammeru mají Uhry nebo znají Dona Quichotta! Překladatel by si měl dát facku. Editor rovnou dvě. Nedalo by to takovou práci tyhle díry zalátat a ve výsledku by to mohlo být klidně na tři až čtyři hvězdy. Dávám dvě, protože dílo hodnotím spíše podprůměrně. Ve stínu Williama Kinga a vysoko nastavené laťky je to jen spravedlivé.

Nechtěl jsem tomu špatnému hodnocení věřit. Ještě ze začátku jsem si říkal, že to není tak špatné a ty 3 hvězdy by to mohly být. Ale ne, opravdu nemohly. Protože ne, že by to byl úplně špatný příběh, ale je to taková děsná NUDA! Snad i kdyby umřel Gotrek, tak jen lehce zdvihnu obočí, ale jinak čtu dál a konec. Autor vůbec neumí vystavět atmosféru či nějak přiblížit postavy. Jsou nudné, absolutně nezapamatovatelné a je vám jedno co se s nimi stane. Příběh je neuvěřitelně zmatený, ale nemá cenu se nějak vracet, protože určitá jednání či situace ani vysvětlená nejsou-prostě se jede dál. Navíc pokud jste si užívali málomluvného, stoického Gotreka, tak bacha. Tenhle Gotrek nezavře hubu a pořád trousí rádoby vtipné hlášky. Ale víte, co je vůbec ze všeho nejhorší? Že i to Gotrekovo masakrování je děsná zívačka. Tady fakt netuším jak se to autorovi povedlo a ještě ke všemu jsem zděšen, že tohle není jeho jediné "dílo", ale knih o Felixovi a Gotrekovi už má na triku několik. Chudáci Felixi a Gotreku, komu jste se to jen dostali do spárů...