Tato kniha je VYNIKAJÍCÍ a zároveň naprosto PŘÍŠERNÁ. Pro toho, kdo propadne seriálu Cizinka, jako se to stalo mně, je to balzám. Je skvělé, že český autor, evidentně milovník a znalec Skotska, se rozhodl skrze fanouškovský klíč přiblížit svéráz této země, s její historií, tradicemi, zvyky, s důrazem na jevy i rekvizity, které jsou zásadní nejen pro Skotsko, ale také pro knižní a filmově-televizní sérii. Určitě se dočtete o menhirech, o bodlácích ve znaku, o tajemných zvířatech a o whisky, stejně jako významných osobnostech, nějak spojených fiktivním příběhem Diany Gabaldon. Uděláte si trochu jasno, jak to bylo s klany a jejich pravidly, jak patrně ve skutečnosti probíhaly některé události, včetně té nejstrašnější bitvy u Cullodenu, patrně si poopravíte názor na prince Karla (Bonnie princ Charlie). Autor na základě obšírných znalostí dokáže nahlédnout i do hlavy autorky, a hledat její inspirační zdroje v konkrétních místech (třeba pro Craigh na Dun) nebo v konkrétních historických postavách (třeba z jakých přeodbrazů může být "složen" Jamie Fraser). A pro toho, kdo by se chystal Skotsko navštívit, nabízí kniha i velmi podrobný seznam důležitých míst, které se váží ke skotské historii, k jakobitským povstáním, nebo byly přímo místy pro natáčení seriálu. V profilu autora se píše, že pořádá i takové cesty jako průvodce - myslím, že je pro to ten z nejpovolanějších. Výhodou tohoto pojetí je, že se kniha nemusí tvářit jako vyčerpávající "příručka" o Skotsku, ale ani jako vědecká odborná publikace vypovídající o všech souvislostech. V tom tedy vidím všechny klady, které jsou ve spojení s emocemi, které vyvolává seriál, ve čtenáři jen násobeny. Kniha je ale také příšerná. Nedokážu pochopit, jak je možné, že člověk, který vystuduje archeologii na Masarykově univerzitě a historii na univerzitě v Groningen, neumí psát. Například: "Dříve, než stačil Jakub dosáhnout nejen rozhodného, ale jakéhokoliv vítězství v Irsku, skončilo povstání ve Skotsku, jež začalo o několik měsíců dřív." (str. 51) Chápu, že vyprávět složité a komplexní dějiny je nesmírně obtížné, ale toto je na vrácení seminárky. Zvlášť, když nedaleko je hned věta: "Osud se ukázal pozoruhodně vynalézavým, když zpráva o masakru pronikla na veřejnost způsobem velmi originálním." (str. 57) - to už je nechtěná směšnost, bohužel. Nebo jiný hezký příklad, kdy autorovi unikla vyjmenovaná slova po "M": "Jeho představy však byly zcela milné." (str. 109) A tak podobně. Zkrátka školácké češtinářské jazykové a stylistické chyby, které bohužel knihu poškozují. Netvrdím, že jich je hodně, ale z celého textu je cítit, že autor je nevypsaný, že si neumí poradit se složitějším výkladem, s více časovými rovinami a návaznostmi. Přesto i v tomto bodě, vzhledem k výše řečeným pochvalám a pozitivnímu naladění nás, "outlander"-chtivých čtenářů, by se mu to dalo odpustit. Co se ale odpustit nedá, je grafická úprava knihy a redakční práce. Podivuju se, že tak renomované nakladatelství, jako je Grada, toto pustí, resp. předpokládám, že ukončilo spolupráci s Lukášem Jochem, autorem sazby a grafické úpravy. Ten předvedl ty úplně základní chyby: od velikosti písma, rozměru "zrcadla" stránky, nejednotnost "zrcadla" na začátku a na konci knihy, přes přetékání, špatně osazené fotografie, ve zlomu nechané "vdovy", "sirotky", až po nešťastná proložení textu, začátky kapitol na konci stránky, atd. atd.. Nemluvě o obálce, která nás svým pojetím vrací střemhlav do stylu počátku 90. let 20. století. Pokud panu Hrdinovi rád odpustím, že není vypsaný, protože vidím, že je naopak nadupaný informacemi, vědomostmi a znalostmi, tak panu Jochovi doporučuji vrátit diplom z oboru grafika, má-li ovšem jaký. A paní redaktorka a korektorka Monika Straková by příště měla asi víc zasahovat ne úplně zručným autorům víc do textu. Omlouvám se, je to bezvadná kniha, kterou jsem si užil a pro mne jako pro milovníka seriálu, je to poklad. Jen jsem dostával ránu za ranou při každém otáčení stránky. To je strašná škoda a věřím, že zájezd s panem Hrdinou musí být skvělý zážitek. Proto se zmítám mezi pěti hvězdičkami a odpadem, tj. někde uprostřed, na třech hvězdičkách, s velkými sympatiemi k autorovi, pojetí a Skotsku jako takovému.

Na toto 5 hvězdiček málo. Tak se spokojím s tím, že uděluji 5 hvězdiček za obsah a 5 hvězdiček za formu. Knížečka se člení do 3 části - povídání o historii, povídání o lidech a tradicích a povídání o místech. Každou z nich probleskuje Cizinka. První dojem - divím se, že něco takového nenapsal rodilý Skot. Druhý dojem - beru na milost seriál po přestěhování se do Ameriky, když jsem zjistila, že byl natáčen ve Skotsku. Třetí dojem - je nádherné zjistit, že všechny významné skotské pluky mají svůj původ po povstání. Nutno poznamenat - autor se nebojí do popisů dávat svůj názor. Např. - Roku 1070 se Malcolm III. podruhé oženil, jeho vyvolenou byla anglosaská princezny Markéta z Wessexu. Těžko soudit, zda to byla pro Malcolma dobrá volba. Osobně jsem přesvědčen, že nikoliv. Toto jsem si prosím pěkně přečetla po jejím nekritickém obdivu v Normanských královnách od Alison Weirové. Ale je tu autorův názor zdůvodněný. Oba dva mají pravdu. Ještě musím ocenit úvahu, co by kdyby. Tedy co by bylo, kdyby jakobité z Cizinky vyhráli. - Hannoverci vyhnáni, Stuartovci by dále vládli - lepší vztahy mezi Británií a Francií, žádná Sedmiletá válka v zámoří, žádné boje o Québec, otázka, zda by americké kolonie získaly nezávislost - tu by mělo Skotsko a Irsko, tedy žádná centralizace moci v rámci Velké a dominantní úlohu by opět převzala Francie - to znamená její lepší hospodářskou situaci, předejití velké francouzské revoluce, což vede k žádnému Napoleonova - bez Napoleona by nedošlo k tak intenzivnímu vzestupu pruského nacionalismu. Historie se mohla vyvíjet zcela netušenými směry...