Jižní Čechy a rod Rožmberků jsou spjati čímsi jako "pupeční šňůrou". Zásluhou autora, který není profesionální historik, mají čtenáři možnost četbou této krásné knihy objevovat plno detailů široké veřejnosti spíše neznámých. Všechna zmíněná města, městečka, hrady, zámky, pevnosti a zejména úžasné rybníky jsou mou srdeční záležitostí a vždy se na ona místa rád vracím.

Historie rodu Rožmberků je pro mě jakožto rodilého Třeboňáka tak trochu "povinnou četbou", historie jižních Čech a Třeboňska je s tímto rodem neodmyslitelně spjata, podobně jako tomu bylo v případě Schwarzenbergů. Kniha má stejný formát jako dvě předchozí, které jsem od autora četl - Kinští a Schwarzenbergové. První část je věnována představení jednotlivých členů rodu, v několika generacích od jeho zakladatelů až po poslední členy. Obzvláště dvěma významným a zároveň posledním - Vilémovi a Petru Vokovi - je věnováno (zaslouženě) poměrně dost prostoru. Druhá část pak představuje jednotlivá rodová sídla. Ač jsem v knize zaznamenal několikero překlepů, chybějících písmen, předložek a podobně a myslím, že by se to v takových knihách vyskytovat nemělo, i tak dávám plný počet. Takováto kniha je pro mě zkrátka srdeční záležitostí. Svůj účel beze zbytku splnila.