Naprosto souhlasím s předchozím příspěvkem (a to se mi často nestává). Kniha ukazuje určité trendy v evoluci (vývoj komplexity, mezidruhové a vnitrodruhové disparity). Rozvíjí model přežití stabilnějších a jeho důsledky pro tradiční darwinistické přežit nejzdatnějšího. Dále se zabývá zamrzáním některých konkrétních věcí, například tělních plánů, které zamrzají snadněji. Zajímavá je i zmínka o teorii Gaia, kterou však autor zdaleka nebere jako fakt, ale spíš jako zajímavou úvahu. I přes jisté nedostatky (některé pojmy autor vysvětluje teprve, když je několikrát před tím použil), je kniha cekem srozumitelná a vysvětluje mnoho zajímavých problémů v evoluci. Na jednom místě mě dokonce autor pobavil, ale nevím, zda šlo o vtip úmyslný nebo ne. Popisuje jeden test ve dvou formulacích a píše zhruba toto (strana 165): „V této formulaci … … vyřeší úlohu každý. Zkušenost dokonce ukazuje, že po kratším či delším zaučení je podobného výkonu schopná i většina policistů.“ Takže úlohu vyřeší každý (předpokládám že každý člověk) i bez zaučení, ale policisté potřebují zaučení, a někteří to nezvládnou ani pak? Existuje pro to nějaké evoluční vysvětlení?

Konečně tu máme teorii zamrzlé evoluce zasazenou do širokého kontextu se všemi jejími důsledky. Čas ukáže, jestli obstojí, ale v této formě je vskutku lákavá. I když je Flegr čtivější, Toman zde konečně jde do větší hloubky.