Nevím, nakolik tohle leporelo ocení děti, kterým by zřejmě mělo být určeno; já si myslím, že je spíš pro dospělé, a mně se tedy líbilo moc. Mám velkou chuť zavolat na číslo z básně Inzerát - sice jsem klec neztratila, ale nápady v této sbírce jsou úžasné a já bych za ně autorovi ráda poděkovala. Ilustrace nejsou špatné, ale přiznám se, že ty mě zas tolik neoslovily. V básničce Věci, které jsem poztrácela jsem možná našla chybu - dost bych se divila, kdyby někdo ztratil sluhu! Jenže, když někdo může ztratit konec ledna, tak možná i sluhu, proč ne. Prsten, Kudla, Deštník jsou povedené, Hůl a náušnice i Svetr rovněž, ale já osobně jsem se našla jinde. Medvěd Flóra - škoda, že si ho nemůže přečíst paní Daisy Mrázková! Gumička do vlasů - ode dneška je budu sbírat a povídat si s nimi, aby jim nebylo smutno (a to mi věřte, že ve škole a hlavně na bazéně, kam chodíme na hodinu tělocviku každý týden, jich nacházím spousty). Nebýt pana Borkovce, nikdy by mě to nenapadlo. A nejlepší nakonec: báseň Šály a čepice nabídnu nějakému zdatnému a zapálenému recitátorovi, až se bude chystat na každoroční recitační soutěž. Možná mi dáte za pravdu, že je výjimečně povedená, nádherně zvukomalebná a téměř jazykolamová: Šály a čepice Šály se rády ztrácí samy a čepice jsou rády se šálami. S šálami čepice se rády ztrácí. Čepice šály šeptem omámí. A šály samy, ošálené čepi- cemi, co k šálám zaplály, šílenou láskou vzplanou k čepi- cím, kterým šály šeptaly. P.S. Jen mi nějak nesedne ten poslední, resp. druhý odstavec anotace - jako by ho někdo psal narychlo, anebo si udělal ze čtenářů legraci: o mobilu ani o peněžence se v knížce nepíše, rukavice je tam jen jedna. Košík s jahodami určitě nezůstal v kině, a to nemluvím o kleci . . .

Moc hezké, leporelo je vynikající věc, dětské ručičky obracejí strany sem a tam a knížka je pořád hezká a pohromadě. Verše se nám opravdu líbí, co my toho už podobně poztráceli! Beru to teď vlídněji, když se domů vrátíme jen s jednou rukavickou, bez čepice nebo s vrabcim hnízdem místo culiku.