Takové ze života o těch, co měli víc, než jednoho psa. Starý pán vypráví fence Lilly, co měl za psy před ní. Když jsem četl dětem o štěňátkách, přiznám se, že jsem to trochu zamluvil méně drasticky. Prostě umřely všechny, kromě jednoho. Tečka. I když jako malý, jsem o praktice topení štěňat a koťátek věděl a byl jsem z toho špatnej. Zatímco děti z vesnice, to braly jako obyčejnou věc. Tím, ale nechci odrazovat od čtení dětem. Autor také nepíše přesně, co se s těmi štěňaty stalo - ale na druhou stranu tím vyvolává zvídavost. Nepamatuji si přesnou formulaci, ale píše něco jako: ,,Lilly, kdybys věděla, co se s ostatními v té době dělalo, asi by sis poodsedla." No a děti se hned samozřejmě ptají: ,, A tati, co se s nima teda stalo?" ,, Co asi? Vybrali si jedno, co se jim líbilo a ostatní hodili do jednoho pytle, kde kňouraly a lezli jedno přes druhé. Pak ten pytel zavázali, hodili do rybníka a šli na oběd. Jo a koťata? Ty prostě hodili do kýble a počkali, až se utopí. To bylo hned. Jako ne úplně, ale stačilo zapálit si jedno cígo. No proč myslíš, že se říká - utopit jako koťata?" ,,A to se říká?" ,,Neptej se pořád tak blbě, nebo dojdu pro pytel do sklepa! ... A teď už běžte spát spratci a dobrou noc!"