No, bylo to něco úplně jiného než jsem čekala...vysloveně špatným pokračováním bych to nenazvala, ale vedle prvního dílu to nebylo úplně ono. Jakmile jsem zjistila, že dojde ke kompletní změně POV ze kterých je příběh vyprávěn, upřímně mě to zamrzelo, protože ano, já měla v prvním díle radši Rhena než Greye. Toho jsem si sice tady rychle oblíbila, hlavně když mi Lia Mara přišla víc než polovinu knihy jako absolutně nijaká a nesympatická, ale stejně bych bývala ráda i kapitoly z Rhenova a Harperina pohledu. Tempo vyprávění bylo stále slušné, ke konci pořádně gradovalo a ten úplný závěr?!? Argghhhh! Už zas pěkný cliffhanger. Na třetí díl jsem tuze zvědavá. A hrozně moc se bojím, že budu zklamaná...3,5*

A tak to já jsem zase nadšená! Je mi jasné, že se to spoustě lidem nebude líbit, protože Rhen a Harper jsou v tomhle díle vedlejšími postavami a ještě ke všemu Rhen není zrovna za sympaťáka, ale... Grey byl úžasný už v prvním díle, takže mi to vůbec nevadí. Navíc je vidět, že i Grey chybuje, že měl Rhenovi víc důvěřovat a... Strašně se mi líbí, jak autorka nechává své postavy chybovat. No a ten epilog?! Ten mi ještě dlouho nedá spát. Jsem vážně zvědavá, jak to autorka všechno zakončí. PS: Sice jsem si taky občas posteskla, že by Rhenův úhel pohledu nebyl od věci, ale takhle je to mnohem napínavější!