Objednávka

Strasserova žena

Strasserova žena
Tištěná kniha

70 % (4 Hodnocení)

Strasserova žena

70 % (4 Hodnocení)

Tištěná kniha - vázaná s laminovaným potahem

rok vydání 2020

193 Kč

Běžná cena 219 Kč

Ušetříte 26 Kč

Skladem > 5 ks

Podrobnosti

O knize

„Svět je vždycky takový, jaký jej udělá žena.“ Německý inženýr Strasser přijíždí do odlehlých končin severní Argentiny. Má zde řídit stavbu mostu, který spojí dvě místa, nikdo však dost dobře neví jaká. Se svou ženou Hilde, která ho doprovází, oba prchají z Evropy zmítané válkou ničící svět, přinejmenším ten, který...
„Svět je vždycky takový, jaký jej udělá žena.“ Německý inženýr Strasser přijíždí do odlehlých končin severní Argentiny. Má zde řídit stavbu mostu, který spojí dvě místa, nikdo však dost dobře neví jaká. Se svou ženou Hilde, která ho doprovází, oba prchají z Evropy zmítané válkou ničící svět, přinejmenším ten, který znali. Ale tam, v oné...
„Svět je vždycky takový, jaký jej udělá žena.“ Německý inženýr Strasser přijíždí do odlehlých končin severní Argentiny. Má zde řídit stavbu mostu, který spojí dvě místa, nikdo však dost dobře neví jaká. Se svou ženou Hilde, která ho doprovází, oba prchají z Evropy zmítané válkou ničící svět, přinejmenším ten, který znali. Ale tam, v oné zvláštní krajině, uprostřed horka a neustálého deště, mezi domorodci, kterým nerozumí a jimiž opovrhují, se střetávají s tím, čemu zřejmě chtěli uniknout ze všeho nejvíc: se vzpomínkami. A s myšlenkami na to, co už se nedá vrátit zpět. Hilde se upíná ke smyslné touze a stesku a k přemítání nad sebou sama a svým životem, zatímco Strasser dává průchod svým násilnickým choutkám, jež v něm do té doby dřímaly. Pak je tu Janos, Strasserův maďarský pomocník, pohybující se v těsné Hildeině blízkosti, který do jejich trojúhelníku vnáší napětí, jež by mohlo nadobro skoncovat s jejich životy, nebo je naopak obdařit hledaným smyslem. „Jaký je rozdíl mezi celým životem a jedním okamžikem? V jistém údobí našeho života si myslíme, že neexistují jiné meze než ty, které si sami určíme. Nakonec však pochopíme, že všechno se může udát zničehonic a jednou provždy na nástupišti železniční stanice mezi odjezdem jednoho a příjezdem druhého vlaku, nebo za soumraku, v hostinci jedné zapadlé a zaprášené vsi.“ Ve snové, takřka epické atmosféře, která do děje vstupuje jako další postava, nám Tizón s jemným, vytříbeným lyrismem příznačným pro jeho prózu odhaluje nejasné tušení: že touha je látkou, z níž je utkáno ticho, opuštěnost a samota. „Všechno se stalo nesnesitelným, vyjma touhy žít.“

Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu

Ve spolupráci s Databazeknih.cz

70%

(4 Hodnocení)

Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz 

Populární hodnocení

4.2.2022

1

Tento nepříliš obsáhlý román připomíná spíše jakési podobenství - o tom, že pokud děláme zbytečné věci, většinou ani nevíme, proč. Nejdůležitějším motivem je zde zoufalá snaha o splnění zadaného úkolu, jenž však ve své podstatě postrádá smysl: je jím stavba mostu, který má propojit dva naprosto odlišné světy v bohem zapomenuté pustině. Sysifovský úděl bez naplnění. Jde o náročnou četbu: neustále se...
Tento nepříliš obsáhlý román připomíná spíše jakési podobenství - o tom, že pokud děláme zbytečné věci, většinou ani nevíme, proč. Nejdůležitějším motivem je zde...
Tento nepříliš obsáhlý román připomíná spíše jakési podobenství - o tom, že pokud děláme zbytečné věci, většinou ani nevíme, proč. Nejdůležitějším motivem je zde zoufalá snaha o splnění zadaného úkolu, jenž však ve své podstatě postrádá smysl: je jím stavba mostu, který má propojit dva naprosto odlišné světy v bohem zapomenuté pustině. Sysifovský úděl bez naplnění. Jde o náročnou četbu: neustále se střídají časy a místa dění, prolínají se mluvčí a jejich světy, er-formu náhle střídá ich-forma, autor v ději přeskakuje a hopká jako zajíc v poli přes řádky. Hlavními postavami jsou Hilde, její muž Strasser a jeho pomocník Janos. Vzájemný vztah postav je nejasný, nevyřčený - vše se odehrává v jakési podivné mlze. Každý z nich v mysli podniká exkurze do minulosti, všichni v podstatě žijí jen ze vzpomínek. Oba muži utekli před válkou, Janos si z ní navíc odnáší vlastní traumata, není schopen běžné komunikace ani citu, drží si od všeho chladný odstup. Strasser je vylíčen jako silně negativní postava: alkoholik se sklony k bezdůvodné agresi, postupně propadající šílenství, a mezi nimi se pohybuje Hilde, křehká žena, žijící v minulosti. Svět obou manželů je úplně jiný než ten, který opustili - stali se "emigranty", věčnými cizinci, bez schopnosti zakořenit, uzamčeni v kobce svých vzpomínek, k jejímž dveřím marně hledají klíč. Proti nim stojí domorodci, ztělesnění tilem a stařenou Eduviges - jejich zcela odlišná mentalita a způsob myšlení, kdy stále žijí svými rituály, obřady a pověrami. Zajímavé dílo s existenciálními prvky, při jehož četbě se mi vybavily aluze na knihy "Most přes řeku Kwai" a "Úzká cesta na daleký sever", jež nabízejí podobné téma. "Nikdo, snad ani má ubohá teta Edith, nedokáže pochopit naše rozhodnutí odcestovat a zůstat tady, v kraji, jejž považují za vzdálený a vybájený, aniž by nám to řekli. Nikdo nechápe, proč jsme sem přijeli stavět most. Na co most a kde?, táží se. Ptají se mě, zda jsme se raději neměli smířit se zkázou a porážkou tam, místo toho, abychom se je s tak velkým zármutkem vydali hledat sem a nakonec je tu i našli. Zda jsme raději neměli postavit tam to, co hodláme postavit tady, v téhle daleké zemi bez hranic. Most, který nic nespojuje, v kraji, o němž ani nemůžeme tvrdit, že je poslední hranicí." "Strachuji se, že už neexistuji, že ve třiceti letech už nejsem, nebo že mi třicet let už bude navždy a nikdo se to nedozví, neboť tahle země se táhne do bezmezných končin a nic se už nedá vrátit zpět." "Je tenhle most, stavba tohoto mostu, předem prohraná záležitost, pouhá silácká výzva několika mužů, kteří už nemají co ztratit, neboť už stejně všechno ztratili, zatímco je při tom my ostatní pozorujeme?" "Proč ten most stavíme, když všichni tvrdí, že nikam nepovede? Vykonávají svou práci jako rituál. Vědí, co musí každý den udělat, ale přesto toho nedbají a na žádném dalším dni jim nezáleží."
Číst více Číst více
23.9.2020
Dobrý komorní příběh dvou mužů a jedné ženy. Má to takový melancholicko-baladický styl. Často krátké odstavce a ne příliš srozumitelný děj, nebo spíš situace, které jsou nahlíženy jen v náznaku. V té nedořečenosti, atmosféře a náznaku mi to připomnělo Saera a jeho román Příležitost. Tizón je ale úsečnější.
Dobrý komorní příběh dvou mužů a jedné ženy. Má to takový melancholicko-baladický styl. Často krátké odstavce a ne příliš srozumitelný děj, nebo spíš situace, které...
Dobrý komorní příběh dvou mužů a jedné ženy. Má to takový melancholicko-baladický styl. Často krátké odstavce a ne příliš srozumitelný děj, nebo spíš situace, které jsou nahlíženy jen v náznaku. V té nedořečenosti, atmosféře a náznaku mi to připomnělo Saera a jeho román Příležitost. Tizón je ale úsečnější.
Číst více

Více od autora:

Hektor Tizón

Verze vašeho prohlížeče je zastaralá!

a může vykazovat chyby v průběhu nákupu či v samotném zobrazení.
Pro nerušený nákup aktualizujte váš prohlížeč na nejnovější verzi nebo zvolte jiný prohlížeč.

Otevřít v Microsoft Edge Přesto pokračovat