Taková poetická knížečka o rostlinách a všem možném, co autora k tématu napadlo. "Od stromů lze přijímat nejen jejich sílu, ale lze se v jejich blízkosti i prosycovat jejich mlčenlivým životním zasněním, které může být větší životní posilou a inspirací než chtivé vysávání jejich energie. Při ztišení vedle stromu, zejména staršího, lze vnímat jeho mlčenlivé, ale tím silnější ponoření do vlastního trpělivého bytí, které po desetilení či staletí odolává letním žárům a mrazivým vichřicím, tiše a majestátně, stále stejně, den za dnem, rok za rokem. Kolik opory pro naše osudy lze vnímat z tiché rozmluvy se stromem, který obsahuje koncentrovanou energii svého staticky a stoicky přestálého času. Zdá se též, jako by stromy v odlehlých končinách setrvávaly ve svém zasněném stavu uzavřeněji samy v sobě než stromy v blízkosti lidí, které do sebe dají snáze "nahlednout" ...str. 113