V oblasti dovolené kromě dílčích změn reagujících na potřeby praxe především pokud jde o umožnění převodu části nevyčerpané dovolené do následujícího kalendářního roku, je zásadní změna v podmínkách vzniku práva na dovolenou i při jejím čerpání; v zásadě dochází k opuštění principu dovolené za odpracované dny a následného krácení dovolené pro omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci, přičemž vznik práva zaměstnance na dovolenou je založen na jím odpracované stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní době, od níž se též odvozuje i délka dovolené. ZMĚNY VE VÝPOČTU DOVOLENÉ Podle nové úpravy § 212 ZP zaměstnanec, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo. NEPLACENÉ VOLNO A ABSENCE V PRÁCI Aby neplacené volno bylo překážkou v práci, musí si zaměstnanec se zaměstnavatelem dobu jeho trvání dohodnout. Poskytnutí neplaceného volna si samozřejmě nemůže zaměstnanec na zaměstnavateli vynutit, ale ZP je veden obecnou zásadou dobrých mravů a z ní vyplývá, že i zaměstnavatel by měl přihlédnout k oprávněným zájmům zaměstnance a v odůvodněných případech mu volno poskytnout. ZDANĚNÍ DOHOD MIMO PRACOVNÍ POMĚR Plátce daně (zaměstnavatel) vypočte měsíční zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ze základu daně, který se pro výpočet zálohy zaokrouhluje do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru. Vypočtená měsíční záloha na daň z příjmů se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.