Thriller hutný a těžký jako duchna, zpod které se skoro nemůžete dostat ven. To je míněno jako kompliment, i když to tak možná nezní. Jeho kvalit jsem si vědoma a oceňuji je. Nicméně se přiznám, že v mém letošním pomyslném a soukromém souboji dvou polských thrillerů a dvou Jakubů, kteří je napsali, dávám přece jen přednost Szamałkovi (a jeho Ať se rozhodneš jakkoliv). Je mi tak nějak přízemně bližší :-). Ale navzdory tomu, že nakonec hodnotím čtyřmi, doporučuji všemi deseti.

Všechna špína Varšavy, násilí, zmar, ponor do hloubky temnoty a hromada nadávek. Téma je věrné typickému scénáři gangsterek - drogový dealer, který si myslí, že má všechno pod kontrolou, udělá pár chybných kroků a pak už ho čeká jen postupný sešup dolů. Jenže tady je něco navíc. Postavy jsou vícevrstevnaté a příběh vtáhne dovnitř, že se nejde ani nadechnout. Skvělý popis temné atmosféry noční Varšavy a to vše protkané až psychedelickými sny hlavního hrdiny. „Ty, Jacíku, ty nejseš zlej. Takovýho sis sám sebe vymyslel, že budeš bezcitnej zkurvysyn s obličejem jako cihla, hadrama jak ze žurnálu a že to takhle bude nejlepší. Že se budeš stýkat se zločinci a lidi ti pak dají pokoj. To sis vymyslel sám. Stal ses zločincem takzvaně z rozumu.“