Sugralinov má dobrý příběh, jen jeho slovní projev je příliš formální. Je to tak trochu strojový sloh bez emocí. Já upřednostňuji ve vyprávění více přímé řeči, barvitosti a živočišnosti. Proto jen tři a půl bodu. Je to ale jen můj pocit a chápu, že literární styl je věc ošemetná a každému se líbí něco jiného. Souhlasím také, že se Korněv s posledním dílem své LitRPG moc nevytáhl.

Jak jsem psal už i u ostatních litRPG: Když se do knih tohoto žánru pouštíte, nečekáte Dickinse, Kafku, Murakamiho, čekáte rychle odsýpající děj, dobře dávkované napětí, černobílé postavy (sem tam nějaká šedá) a from zero to hero hlavního hrdinu. Disgardium to splňuje. Dokonce si dovolím nesouhlasit s Kokrokrem. Sugralinov je rozhodně lepší než poslední Atamanov (z posledního vyšlého bylinkáře jsem rozčarovaný natolik, že už 2 měsíce vychládávám, abych u něj napsal komentář) i než Korněv. Ano, není to dokonalé, ano Obránce Perimetru a Barliona je lepší, ale pokud se vám tyto knihy líbily, tak vám mohu Disgard jen doporučit. Určitě jim autor alespoň v tomto díle šlape na paty. Projdete se úvodní lokací. Bojů v zatuchlých kobkách si užijete dostatek. Do děje přináší pár nových a zajímavých prvků a nápadů, ale ty nebudu prozrazovat. Pokud jste někdy hráli WoWko, nostalgicky zamáčknete slzu. Autor vás společně s Alexem provede úvodními lokacemi XYDSAMOKGBEI, ale to nebudu říkat, ať si jo-aha-tojsem dobýval-taky! efekt zažije každý sám :). PS: Chtělo by to korektora pro e-knihu, tolik chyb jsem už dlouho v žádné knize nezaznamenal.