Velký příběh v malé knize. Úplně nejdřív je potřeba pochválit scénář, kompozici a děj, protože se opravdu povedlo vystihnout myšlenky, pohnutky, záměry a celkovou psychologii téměř u všech postav, což se málokdy povede a některé komiksy připomínají spíše prázdné kalorie než duševní potravu, v tomhle případě ale doopravdy úspěch. Navíc tu začíná významný děj, který se odehrává na více frontách, a všechny jsou nakonec vyřešeny a zakončeny, což také není vždy. Velmi dobré je vystižení unikátního vztahu mezi Jokerem a Batmanem, zároveň ale i mezi Harley a Jokerem, a dokonce i Harley a Batmanem. Původně jsem čekal příběh zaměřený čistě na Napiera, kde bude Batman temná kontroverzní postava v pozadí, ale byl jsem spokojený s pohledem obou a Harley působila jako úspěšné lepidlo celého příběhu a jeho velkého vyvrcholení. Vedlejší postavy od Gordona, přes Nightwinga a Batgirl, až po Neojokera byly působivé a také nám toho ze sebe hodně ukázaly. Nemám rád kecací seance, kde se nic neděje, ale tady byla pěkná rovnováha obojího, takže měl komiks velkou výpovědní hodnotu a nenudil. Navíc dokázal docela trefně naznačit, jak se příběh posouvá v rámci jednoho roku, což byla také velká výzva. Postavy asi nebudu popisovat zevrubněji, protože bych mohl něco prozradit, nicméně - dvě Harley? Jack Napier, jehož osobnost je jako mikroskopicky přesný chirurg a zoufalý Batman, který se obává, že nedokáže najít cestu zpět? Do toho mix těch nejlepších batmanovských záporáků a dalších. Pecka! :) Black Label se mi strefuje do vkusu pravidelně, protože se nebojí zapojit sociální, ekonomické, společenské a filosofické otázky, které kombinuje s perfektní kresbou, která je temnější, ale o to více se k Batmanovi hodí. Navíc se nebojí velkých témat přímo ze světa DC, takže se i v Bílém rytíři setkáváme s mnoha lidskými počátky, závěry a velkými zvraty, které zasahují celé universum - minimálně už proto bych každému fanouškovi Bílého rytíře vřele doporučil. Sean Murphy se svého White Knighta úpěnlivě drží a tvoří další a další příběhy, takže doufám, že se nějakého návratu Jacka Napiera ještě dočkáme. :) PS. Nemůžu si nerýpnout - černá alternativní obálka by se mi líbila víc, ale co už. :)

Tohle je nad očekávání výborná věc. Pozoruhodná vlastnost příběhů z Elseworldu, kterou jsem si teprve při čtení téhle knížky uvědomil, je, že velká část kouzla tkví v porovnávání s fikční encyklopedií kontinua. To není ani náhodou výtka. Bílý rytíř je výborně napsaný a svou zdánlivou "realističností" nastoluje zajímavé otázky (z nichž nejzajímavější je: "Jakto, že to Batmanovi v DC kontinuu prochází?" - Ani policajti nemůžou při zatýkání vymlátit z viníka duši. Kdo ručí u superhrdinů za presumpci neviny?). Ale faktem je, že pokud bychom neměli odlišnosti knížek z Elseworldů s čím srovnávat a nemohli zažívat čtenářskou radost z hledání odlišností oproti kanonické verzi, zbyl by tak nějak ok příběh. A právě odlišnosti jsou u Bílého rytíře mimořádně zajímavé a skvěle vykreslené.