Timur Vermes mě naprosto zklamal. První kniha o "návratu" Hitlera byla ke čtení. Tato na 460 stránkách nudy má jediné plus. Upozorňuje na největšího zloducha současné doby. Není to tlouštík Kim Čong Un ! Jsou to masmédia rozsévající blbosti po celém světě a jé úplně jedno kde tak činí. Jejich motto: Hrůza a děs ! Jen tak dál a větší kapky ! A stádo ovcí vše pozorně sleduje. Jan Neruda kdysi napsal báseň "Jen dál", tak tedy pouze část: Jen dál! Čas nový nové chce mít činy, den nový vzešel k nové práci nám, jeť sláva otcův krásný šperk pro syny — však kdo chceš ctěn být, dobuď cti si sám! a o kousek dál: Pryč se vzdechy, již umlkněte, rety, že přízeň doby není jasna tak! což růže neotvírá svoje květy, když mezi ní a sluncem rozstřen mrak? Pryč s klímotem již u kormidla lodi: kdo chvíli stál, již stoji opodál... Zejména ten klímot u kormidla lodi je varující . Podotýkám, že ani hlavní propagátor nácků, jménem Joseph Goebbels nenutil své podřízené v tisku, aby den co den informovali čtenáře, kolik mrtvých produkovaly továrny na smrt v čele s Osvětimí den po dnu. Ano, je to neuvěřitelné, ale Joseph Goebbels byl překonán.

Tak tady jsme se s panem Vermesem rozhodně nesešli. Z Hitlera jsem byl nadšen. Tady jsem naprosto zklamán a tuto knihu s klidným srdcem řadím po bok zatím dvou nejhorších knih, kterými jsou Hlava 22 a Zločin a trest. I zde jde o nekonečnou a nepřekonatelnou nudu trvající takřka 400 stran. Čtyři sta stran plných vaty, nepříjemných postav a naprosto očekávatelného děje. Jediné, v čem Hladoví a sytí výše zmíněné "klasické nudy" překonává je poslední asi pětina knihy, ta se čte dobře, děj odsýpá a opravdu mě až v samotném závěru začala zajímat, jaký autor vymyslel závěr. V tyto momenty jsem byl ochoten zavřít oči a hodnotit dvěma, ale samotné vyústění knihy bylo stejně tak zvláštní jako první čtyři pětiny celé knihy. Takže, děkuji, ale tato kniha v knihovně rozhodně nezůstane.