John Barth je skvělý autor a je škoda, že jeho první přeložená kniha přichází až teď. Měla by vyjít ještě Plovoucí opera, což je Barthova prvotina a pak, dle vyjádření nakladatelství, už asi nic. Respektive, pokud by se Plovoucí opera chytla a prodávala, tak se uvažuje ještě o povídkách. Ale zpátky k románu: žel hned v úvodu je potřeba napsat, že Na konci cesty zrovna moc nereprezentují autora na vrcholu tvůrčích sil. Existenciální drama s náznaky absurdního dramatu a musilovské přemítání nad tím naším pinožením, a proto se rychle se dostavil pocit, že už jsem něco podobného několikrát četl. Hlavní postava se potácí od deprese k mánii. Děj je ale vcelku nijaký, komorní akademické drama, chtělo by se napsat. Ale vyjít to pár desítek let zpátky, tak by to určitě nezapadlo, takhle, nevím, nevím... Ale třeba do budoucna někdo pro další překlady Bartha zahoří. Jsou to klády, ale mít v češtině The Sot-Weed Factor, nebo některý z jeho pozdějších románů by bylo skvělé. I tak ale skvělý počin od nakladatelství Dokořán. Nebylo to úplně ono, ale za výborný překlad a za to, že ten překladatelský dluh někdo alespoň částečně splatil, dávám plný počet a doporučuji.

Mě to bohužel moc nebavilo. Čekal jsem víc ;(