"Raise Hell - Dorothy" Jak začít? S úsměvem? Jo...!!! Začnu tím, že kniha strašně krásně voní. Jenom jsem si chvíli listovala u nosu, než jsem si odvážila číst. Někdo má rád nahý kočky (nebo kocoury), já mám ráda krásně vonící knihy (leč nic proti kocourum, to se dá nějak nakombinovat)... Konečně se mi kniha dostala do rukou a já měla dilema. Mám zavřít svět kolem a přečíst Kulma drát (hned první večer, co si knihu přinesu domů) nebo se podívat na film, na který jsem se jako fakt brutálně těšila? Mě to přišlo ve výsledku docela vtipný, protože kdo viděl Love and Monsters, asi pochopí. Jestli budu do konce týdne přehnaně milá, mohou za to tyhle dvě věci tak brzo po sobě... Naše nová královna v tom neumí (nebo nechce?!) chodit. Takže je její králování jedna velká zábava...teda katastrofa. Zábavná katastrofa, zůstaňme u kompromisu :D Úvodní sen Gertrudy je sladkej. Ale je to jenom sen, takže si ty kůzlátka lezoucí z korzeru (to má bejt šťouchnutí do superhrdinek, kde občas nevíte, zda vážně umí létat nebo jí jenom ty dva balóny nednášejí?!) moc dlouho neužijete. ("Ha ha ha ha! Jsem zpátky! Je to jako jezdit na kole!" ... "Zajisté. Na velice morbidním a děsivém kole.") Takže Gertruda je zpátky. A odhodlaná najít cestu domů, během kterého si najde nového kamaráda. Který přišel hajzlem. (Já si málem stříkla do textilu a šla si vyměnit roušku. Jsem si do ní naprskala..). Hele, jsem asi vážně divná. A je to fajn ;) ("Moc ráda bych ti urazila ten balón, kterýmu říkáš hlava, ale to by pro tebe byly předčasný Vánoce." ... "Už dlouho prosím Santu, aby mě zbavil mojí bídy. Pitomej pacifistickej dobroděj.") Kresbu už asi ani není třeba rozebírat. Držíme se standardu. Čti toho, co od Scottieho očekáváte. Opět vám mozek vypálí dokonalý barvy a scény, který jen tak nezmizí z paměti. Ano, uvědomuji si, že je to nesmysl. Jak vám něco může zůstat v paměti, když máte výpalenej mozek, že jo? Protože přesně takhle funguje série Nesnáším Pohádkov. Na jednu stranu máte chuť si nehty vyškrábat oči, aby jste to už nemuseli vidět a provést domácí lobotomii, aby jste si to nemuseli pamatovat, protože to je absolutní kravina. Jenže to dítě ve vás křičí: "Já chci víc! Dejte mi vláček! Chci ho rozšlapat! (Nebo raději vyhodit do vzduchu!)". PS: když jsem na konci tunelu uviděla světlo...teda první bílou stránku na konci knihy, úplně mě orosilo! I když to potom... :D to mi autor asi dělá schválně!?!?!?

Zbožňuju Pohádkov! Zbožňuju zabranou královnu Gertrudu i jejího hmyzího pomocníka Láďu i celou zastlanou říši s jejími kouzelnými postavičkami. Je to kulma nářez! A ty barvičky. Takhle barevný komiks zavání něčím sladkým pro dětičky, ale pravý opak je pravdou. Je to brutus, kulma brutus, zapranej brutus, který se s ničím nedere! Tohle si fakt užívám!