Další příběh rodiny, od které je lepší držet se dál.

Mně se druhý díl líbil ještě míň než první. Rozečetli jsme ho na Noci s Andersenem a nevím, jestli to bylo únavou nebo knihou, ale v prvních několika kapitolách jsem se docela ztrácela. Pak se sice příběh rozběhl, ale byl tak naivní a nelogický (a s tak nepovedeným koncem), až jsem chvílemi skřípala zuby. Asi zkrátka tuhle nadsázku neumím ocenit, s autorem jsem si opravdu nepadla do noty. Zůstalo to, že mi Tondy bylo líto a ostatní postavy mi lezly na nervy. A zkratkovitost. Pointa byla tentokrát o dost slabší než poprvé. Spoustu dětských knížek si dokážu užít, ale tuhle ocenilo moje dítě dítě mnohem víc než já, takže jsem ráda, že mi další díly nehrozí (a kdyby přece jen ještě nějaký vyšel, nechám už čtení na potomkovi).