Knihy Jaroslava Foglara, ať už je to literární kritice příjemné, nebo ne, jsou stále čteny a stále vyhledávány. Nakladatelství Albatros zahájilo před časem reedice s novými lustracemi a s úpravou pro současné dětské čtenáře. Obliba Foglarových knih byla veliká a pro mnoho dnes už dávno dospělých čtenářů, zůstávají zejména některé jeho tituly stále přitažlivé. Velké množství čtenářských příznivců si získala Stínadelská trilogie (Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří, Tajemství Velkého Vonta). Spousta čtenářů by ráda věděla, „co bylo potom“. Proto se vždy těší velké popularitě jakékoli pokračování z pera různých dalších autorů, kteří se snažili a snaží navázat na vpravdě geniální dílo Jaroslava Foglara a vrátit jeho hrdiny na Druhou Stranu i do Stínadel. Ať už to byl Jaroslav Velinský (kapitán Kid) ve své knize Poslední tajemství Jana T., nebo Jiří Hogan a jeho Meč Vontů. A našla by se spousta dalších autorů, kteří využívali některé z motivů Foglarova díla. Tento titul v podstatě přímo navazuje na poslední díl Stínadelské trilogie. Autor jej tvořil, dotvářel a upravoval po mnoho let, až konečně loni se kniha ve velmi pěkné úpravě a s ilustracemi Petra Modlitby dostala ke čtenářům. Děj knihy navazuje na poslední události ve Stínadlech, vysvětluje některá tajemství, vytváří tajemství jiná. Autor s pietou přistoupil k charakterům ústředních postav, nejde proti Foglarovu kánonu, naopak i jazykovými a stylistickými prostředky se snaží postavit po bok tohoto autora. Domnívám se, že se mu to podařilo. Nejenže znovu oživil působivou atmosféru Druhé Strany a Stínadel, ale přidal do příběhu další motivy. Některá tajemství, po jejichž vysvětlení čtenáři dlouhá léta volali, vysvětluje po svém, některá jen krátce komentuje, ale nechává bez významnější odpovědi. Pokud tedy máte rádi svět vytvořený Jaroslavem Foglarem, vydejte se na další dobrodružství se známým klubem Rychlých šípů. Mirek Dušín je tu stejně vzorný, jako dřív, Rychlonožka stejně zbrklý… zkrátka to, co jste si oblíbili u Jaroslava Foglara, najdete měrou vrchovatou i v tomto příběhu. Dala by se mu vytknout některá autorská pochybení, ale proč? Cíl a snaha autora jsou přece jiné. Takže hurá do Stínadel, čekají tam nová dobrodružství…

Tak to byla jízda. Narozdíl od Hrnčíře, který pracuje s tématikou Stínadel z pohledu 90. let, tak Červinka navazuje na stinadelskou trilogii. Tu mám načtenou z dětství a mám ji rád, přestože Foglar napsal lepší knížky. Červinka pochopitelně není Foglar, ale rozhodně není horší. Příběh vás celkem pohltí a žene dopředu. Ano je zde hodně postav a je potřeba znát dobře trilogii, abyste se chytili. A vystupuje tu i dost dospělých a hrdinové jsou konfrontováni se svým okolím, což je mnohem více realističtější než Foglarova trilogie. Obecně mě přišla ta kniha realističtější, ale to mě vadí skoro u všech Foglarovských knich. Takže za mě velmi jednoznačně dobré pokračování. Snad Albatros vydá i další dva díly.