Třetí díl mi přišel ještě lepší než druhý. Možná i proto, že dává prostor i méně známým sportovcům ale s velmi zajímavými příběhy. A co si odnáším ze čtení Bez frází? Že ve sportu nejde nic obcházet a flákat, protože pak to nikam nedotahnete. A že být profesionálním sportovcem není jen to pozlátko, co všichni vidíme na první pohled.

Úžasné, inspirativní a nesmírně obohacující čtení! Tak lze ve stručnosti shrnout třetí knižní vydání Bez frází (které pro mě bylo premiérou). Každý z 21 příběhů je unikátní. Je až s podivem, kolik různých životních cest existuje. Když vás odbourá jeden příběh, říkáte si, že ten další už vás ani nemůže překvapit. A ehjle, vše je jinak! A jen si říkáte, jak je to možné... Popravdě řečeno, množství životních cest/osudů je nekonečné. Projekt Bez frází to dokazuje neustále. A ať už jste sportovcem či nikoli, Bez frází mě utvrdilo v tom, že každý z nás je v něčem výjimečný. Už jen svou vlastní cestou. Navíc je skvělé, že ač se jedná o sportovce, jejich příběh/postoje jsou aplikovatelné i na každodenní životní situace. Jakožto velký fotbalový a hokejový fanoušek (a novinář), jsem se nejvíc těšil na příběhy z tohoto prostředí. Ale upřímně mě nadchly naprosto všechny. Petr Čech, Eva Samková, Martin Semerád, Radomír Šimůnek, Petr Hubáček, Tomáš Vaclík, Karel Nocar... Ale ne, nemá cenu dál vypisovat, protože bych musel zmínit všechny sportovce. Oceňuju dovětky, díky kterým se člověk dozvěděl, jak to šlo se sportovci dál. A snad ani nemá cenu zmiňovat celkový náhled za kulisy. Už teď si jdu pro zbylá knižní vydání, jelikož se přiznám, že něco přímo z webu si přečtu tak jeden příběh za rok, jelikož na mobilu nebo tabletu mě tak dlouhé příběhy (v kladném slova smyslu) nebaví moc číst. Avšak v knižní podobě? Panečku, to je jiné kafe! Bez frází je zkrátka dokonalost sama!