Příběh jednoduchý, ba prostoduchý, ale ta kresba je tak epicky ňufíkatá!

Je samozřejmé, že knížky pro ty nejmenší mnoho textu nemají. Děti dlouho pozornost neudrží a raději se dívají. A že je tady na co se dívat! Ilustrátorka Anita Jeram se vytáhla, její obrázky jsou přímo skvostné. Rozhodně nehrají všemi barvami, takže jsem měla trochu obavu, aby mé malé nesplývaly, ale kdež! Koukaly jsme spolu, ještě jsme si o nich vyprávěly a nemohly jsme si to vynachválit. Text je průměrný, a že je lepší si hrát s někým skutečným, než jen se svým odrazem ve vodě nebo se honit se svým stínem, ví i ti nejmladší. Příběh je ukončený hravou pointou. V textu chválím hlavně velká písmena, která se můžou hodit staršímu sourozenci, který se učí číst nebo i předškolákům, kteří už poznají některá písmena. Jsou zde krátké věty, většinou i kratší slova a celá knížka má asi deset „stran“. Hlavně díky obrázkům to je roztomilá knížka, kterou pravděpodobně budou chtít mít děti ve svém v pokojíčku. :-)