Podepsala bych předešlý komentář: dětské verše autorky miluju a obdivuju, tyhle mi ale daly zabrat. Úžasná jsou haiku, ale třeba část nazvaná Rodinné album, to tedy byla síla! Je to jediná sbírka "dospěláckých" veršů, jak se přiznala paní Daniela při jednom autorském čtení - úplně jiná, nezvykle vážná, bez obvyklé hravosti a lehkosti. To ovšem nic nemění na faktu, že D.F. je Paní Spisovatelka; doporučuju velmi. Loučení Už se připozdívá Mělce jako důlky na matraci mělké vzpomínky se vrací jedna s druhou splývá Jak se rychle stmívá A z mých knih už padá sníh