Protože jsem potřebovala trochu oddych od dospěláckého čtení a protože dneska přes noc napadl sníh, napadlo mě tematicky sáhnout po Stele v zemi tučňáků. Četla jsem před lety už první díl Stela a 16 huskyů a vím, že tehdy jsem knížce nedala plné hodnocení, protože mi bylo líto, že v příběhu nevystupuje Stelina maminka a že její nepřítomnost vůbec není vysvětlená, a protože jazyková korektura nebyla úplně bez chyb. Teď se ale obě moje předchozí výtky vyřešily! Možná, že autorka měla víc ohlasů na to, že Stele chybí maminka, a tak se teď v druhém díle objevuje hned na začátku a ukazuje se, že je vědkyně, která pozoruje tučňáky v Antarktidě. A korektura je provedena pečlivěji… Tyhle příběhy jsem si koupila, protože (ač mi bude letos 45), sbírám knížky s ilustracemi Ivony Knechtlové, neboť ty ilustrace jsou prostě tak přenádherné, že jim nedokážu odolat a chci je mít v těch knížkách při ruce. Ovšem i samotné příběhy Stely jsou moc hezké, milé, neřeší se v nich nijaká velká dramata a mně se moc líbí, i v dospělém věku je tahle četba zážitek, který vás pohladí po duši. Doporučuju tedy dětem i dospělým… Hodnocení: 5 ⭐ z 5 ⭐

Knížka, která zahřeje u srdce a okouzlí nádhernými ilustracemi. Stejně skvělá jako první knížka :)