Tak tohle byl opravdu nádherný příběh z pera mé oblíbené autorky! Knihu jsem poslouchala jako audio v němčině a musím přiznat, že jsem se od ní nedokázala odtrhnout od začátku až do úplného konce ;-). Mladá sochařka Grania po potratu opouští New York i svého přítele Matta a utíká do rodného Irska. Na procházce najednou zahlédne na útesech rusovlasou dívku, bosou a pouze v noční košili, jak se dívá na moře. Když na ni Grania promluví, děvče vyděšeně uteče. Graniina matka Kathleen jí potom vypráví, že dívka - která se jmenuje Aurora - žije ve velkém sídle Dunworley House na vrcholu útesů. Další den se Grania znovu s dívkou setkává a rychle mezi vzniká pevné přátelství. To se Kathleen vůbec nelíbí, protože historie její vlastní rodiny a rodiny Lisleových, kteří žijí v onom zmíněném sídle, jsou po generace úzce spjaty. Graniina prababička totiž kdysi pracovala jako služka v panském domě a někdy je lepší nechat minulost na pokoji. A to ani zdaleka není všechno... Musím říct, že přestože se jedná o poněkud starší autorčinu knihu, je stejně strhující, výborně napsaná a neskutečně čtivá jako ty, které napsala později. Příběh je i místy hodně smutný, měla jsem pocit, že tragický osud hodně dlouho provázel několik generací obou rodin (jak té Aurořiny, tak té Graniiny), které jsou ale spolu provázanější mnohem víc, než jak by se mohlo jevit na první pohled... Pokud by to bylo možné, dala bych knize snad deset hvězdiček - pro mne byla dost možná i autorčina nejlepší - a za sebe mám velkou radost, že přece jen skončila happyendem ;-).

Překrásná kniha, líbila se mi moc. Pro moji romantickou duši byla jako stvořená. Doporučuji a je mi líto, že paní spisovatelka už nic dalšího nenapíše.