Velký německý básník Johann Wolfgang von Goethe (1749–1832) byl také nadšeným vědcem a ze všech svých prací si nejvíce cenil právě svých přírodovědeckých výzkumů. Jeden z nejpropracovanějších představuje jeho kniha o teorii a vzniku barev „Nauka o barvách“ (1810). Proskauer v této publikaci shrnuje a rozšiřuje Goethovu práci o barvách a především umožňuje čtenáři zažít popisované jevy z první ruky, a to prostřednictvím optického hranolu přiloženého ke knize spolu se speciálními kartami. Kniha je skvělým úvodem do Goethova díla, které je v rozporu s Newtonovou teorií, že „bílé“ světlo se skládá ze spektra všech barev a že pomocí optického hranolu, kterým prochází, lze oddělit ty, jež jsou v něm již přítomny. Proskauer ukazuje, že barevné spektrum pozorované skrz hranol je ve skutečnosti konstrukcí vznikající překrýváním dvou odlišných spekter. Vysvětluje také, že jednotlivé barvy lze pozorovat pouze na rozhraní světla a tmy. Předložená publikace představuje celou řadu dalších fascinujících aspektů a argumentů podporujících Goethův přístup k tématu vzniku barev.