Je to smutné čtení. Nijak zvlášť překvapivé - většina kauz je mi známa a nové jsou pro mne jen některé drobné detaily, ale číst tu všechno pohromadě, je poněkud frustrující připomínka, jakou katastrofou pro církev bojující bylo poslední konkláve. Nicméně je třeba to číst, abychom si udělali obrázek, proč je církev bojující v tak katastrofálním stavu, jakém je, proč se to nelepší, ale naopak, až na drobné lokální vyjímky, střemhlav zhoršuje, a jak se dívat na vnitřně zcela nekonzistentní, nesmyslná a místy zjevně nekatolická vystoupení tragického okupanta papežského trůnu, který nedokázal nic jiného než zaset zmatek, zničit vše, co ještě fungovalo, a zatáhnout personální politiku církve do tak hlubokého bahna, jaké poznala naposled před několika sty lety v té nejhorší etapě svých dějin. Jiný čtenář zde napsal, že jde o sci-fi až na půdu. Bohužel to není sci-fi, ale tvrdá realita. A ostatně i osud autora, za napsání tohoto díla protiprávně vyhozeného z řádu maltézských rytířů vedením, které papež František řádu vnutil, je toho důkazem.