Po Dni opričníka přichází Vánice jako velké zklamání. Děj je repetetivní, neukončený a vlastně tak trochu o ničem, forma sice pěkná a uhlazená, ale to k vykompenzování ostatních neduhů knihy bohužel nestačí. V anotaci se píše, že je příběh metaforou ruské reality, a pokud tomu tak skutečně má být, kulhá tato metafora ne na jednu, ale rovnou na obě nohy.
Po Dni opričníka přichází Vánice jako velké zklamání. Děj je repetetivní, neukončený a vlastně tak trochu o ničem, forma sice pěkná a uhlazená, ale to k...
Po Dni opričníka přichází Vánice jako velké zklamání. Děj je repetetivní, neukončený a vlastně tak trochu o ničem, forma sice pěkná a uhlazená, ale to k vykompenzování ostatních neduhů knihy bohužel nestačí. V anotaci se píše, že je příběh metaforou ruské reality, a pokud tomu tak skutečně má být, kulhá tato metafora ne na jednu, ale rovnou na obě nohy.
Číst více