Autorka si rozhodně podržela laťku , kterou nasadila v knize Síla naděje. Knížka mě asi oslovila o to víc , že jsem se dokázala s hlavní hrdinkou dokonale ztotožnit. Skoro jako bych se jí zpovídala já sama. Nevím jak knížku budou vnímat ženy od přírody štíhlé, které s nadváhou natož s obezitou bojovat nikdy nemusely. Ale pro mě to bylo skvělé čtení. Ale aby nedošlo k omylu, autorka nepopisuje žádnou zázračnou dietu ani recept na zhubnutí. Popisuje svůj boj s kily navíc, a že to není vůbec jednoduché. Přesto je knížka napsaná s humorem, nadsázkou a lehkostí. Často jsem se přistihla, jak se u čtení usmívám a přikyvuju. Vím sama jak člověka potěší pochvala, jak mu to dodává chuť vydržet. A také vím, že je hodně těžké takový vyhraný boj s kily udržet a nesklouznout zpět k přejídání a přibírání. Co si kromě příjemně stráveného času u knížky odnesete? Že všechno začíná v hlavě, že se nesmíte vzdávat při prvním zaváhání, že se nesmíte brát příliš vážně, že je důležité vydržet. Nic není zadarmo a to nemyslím zrovna peníze. Ale všechno jde, když se člověk snaží , když se pevně rozhodně a vydrží. Autorka volně navazuje na knížku Síla naděje především v tom, že použila tutéž hlavní hrdinku a její rodinu. Myslím , že i když nám to nikdo vysloveně neříká asi bude každému jasné, že se nejedná a fiktivní příběh a o to víc je mi kniha i autorka bližší. Myslím, že bychom byly skvělé kamarádky. Paní Barbora se ve svých posledních dvou knížkách opravdu našla.

Zábavný humorný román ze života, plný ironických vtípků, je príma čtení, které vám zlepší náladu a vytrhne z těchto chmurných upršených zimních dní. Více v mojí recenzi zde v záložkách - Veru, Knihy na cestách