O téhle knížce jsem nikdy předtím neslyšela, dokud jsem ji nedostala od bráchy. A zaujala mě už obálkou - vzducholoď, steampunk, to já můžu. Ze začátku mi hodně nesedl styl psaní a hlavně to, že byl psán v přítomném čase, nad tím jsem často škobrtala. Nakonec jsem to ale přestala tak vnímat a mohla se soustředit na samotný příběh. A ten byl dost zajímavý. Máme tu svět, který obklopuje mlha a lidé žijí nad ní v létajících městech a vzducholodích, protože svět pod mlhou bývá jedovatý. A pak tu máme posádku jedné vzducholodi, která jednou učiní zajímavý objev. Hodně mě bavilo ten svět prozkoumávat a klidně bych uvítala ještě víc informací. K žádné z postav jsem si nevytvořila nějaký pořádný vztah, ale líbilo se mi, jak se k sobě vzájemně chovaly a že byly - většinou - rozumné. Nakonec si musím trochu postěžovat na konec, který nijak nevygradoval a jen skončil, aniž by odpověděl na nějaké otázky. Což doufám, že se stane v dalším díle, pokud vyjde.