jsem hodně na vážkách, jak knihu hodnotit: v porovnání s díly jiných současných autorů/autorek, která tematizují 90. léta v Česko-slovensku, se Poslední pomazlení dá alespoň zařadit do množiny literatury, ale nevím, jak se popasovat s autorským stylem: na jednu stranu je Bártův slovník velmi bohatý a fantazie bezbřehá, na druhou stranu se mi zdá snaha o co nejoriginálnější metaforu extrémně přehnaná (v každém odstavci hned několik "inovativních", aluzivních/mluvících či "aktualizovaných" obratů a obrazů) a zoufale zatěžuje text (navíc v rozsahu více jak 300 stran), jako by se autor nad každou větou ustrašeně potil, jen aby bylo vidět, že je "opravdový" spisovatel s obsahem jsem se bohužel neidentifikoval, deziluze postpubescentů vyjadřovaná vulgaritou je vlastní mnoha generacím, ale aspoň autor ví, že nacpat do textu co nejvíc reálií není ještě umění Karkula je dobře vymyšlené, tzn. snadno zapamatovatelné jméno hlavní postavy nevím, jakému čtenáři knihu doporučit, pusťte se do ní, pokud vás neodradí první věta: "Nad město přidřeply mraky, jako by je chtěly opile pochcat."

Krásná obálka, fotografie neodpovídá...