Moc pěkně graficky zpracovaná knížečka. Některá přísloví byla zajímavá, některá vtipná, některá opravdu zvláštní a některá byla skoro doslova stejná jako ty, co máme tady. Přece jen některá moudra existují v každé společnosti a najdou se společné body, i když se některým japonská kultura může jevit jako úplně jiný svět. Oceňuji, že byla uvedena i původní japonská znění pro ty, co japonsky umí a mohli si to porovnat s překlady, které jsou přece jen častěji volné interpretace originálu. Výběr několika kousků, co mě pobavily: "Dobytčí moč a názory rodičů, ač dlouhé, nemají valného účinku." "Sousedova chudoba chutná jako dobře propečená kachnička." "Jíš-li jed, vyliž i talíř."

Zajímalo vás někdy, jak myslí lidé zcela odlišné kultury? Skrze knihu Kotowaza: Japonská přísloví (vydává ExOriente) můžete do jedné takové kultury nahlédnout. Autorka knihy, Alice Kraemerová, vystudovala japanologii a anglistiku, od té doby napsala mnoho knih, a to především na japonskou tématiku, v současnosti pracuje jako kurátorka japonské a korejské sbírky Národního muzea. Kniha na první dojem upoutá obálkou a svým menším formátem, který však příslovím jen sluší, jelikož formou jsou podobná klasickým básním. Jak je patrné již z názvu, autorka se v této knize zaměřila především na přísloví, zároveň však i na pořekadla a rčení. V úvodu, než autorka přejde přímo k jednotlivým příslovím, přibližuje japonskou kulturu a způsob myšlení, aby čtenář pochopil i zdánlivě nesmyslná či na první pohled triviální přísloví. Autorka čtenáře seznamuje například se zvyky a pohledy Japonců na rodinu, na čest, etiketu či na okolní svět. V následující části nalezneme již hlavní obsah této knihy, tedy sbírku přísloví. Jsou vybrána z více japonských sbírek a seřazena do tematických kapitol. Jednotlivé kapitoly se zabývají například vztahy mezi muži a ženami, radami a doporučeními, pohledem na ostatní živé tvory či na práci a povinnosti. Samotná přísloví obsahují vždy přísloví přímo v japonštině, pod nimi nalezneme výslovnost, skrze kterou si můžeme přečíst japonské přísloví i bez znalosti japonského písma. Nakonec zde máme také překlad do češtiny, který však dle autorky není zcela doslovný. Je to způsobeno mnohoznačností japonských znaků, dále je také možné si vykládat přísloví různými způsoby. Pakliže jde o přísloví, které je opravdu složité bez znalosti japonské kultury, pod českým překladem nalezneme ještě dovysvětlení. Tento detail je příjemným doplňkem, skrze který může čtenář pochopit i méně srozumitelná přísloví, která se zdají býti například na první pohled až příliš triviální. Kniha Alice Kraemerové je ukázkou japonského myšlení skrze přísloví. Je jen na nás, zda budeme číst přísloví jen povrchově, nebo půjdeme s autorčinou pomocí do hloubky a pokusíme se Japoncům opravdu porozumět.