Že Jules Verne a vše, co se ho týká, je láska Neffova života, je známo už od roku 1978, kdy vyšla první verze této knížky. Po (radši nepočítat, kolika) letech, pádu cenzury a odtajnění rodinných archívů si pak dal tu práci a vzniklo toto aktualizované a "vytuněné" přepracování. A pokud máte Verna rádi, stojí za to si je pořídit i znovu. Několik přidaných kapitol a postřehů týkajících se jak života, tak i díla JV totiž lehce mění úhel pohledu a klasika SF v jistých bodech zlidšťuje. Takže až budete číst znovu některou verneovku, pozorně si všimněte, co všechno si hrdinové spakovali do zásob na své dobrodružné výpravy :-) A taky čeho si autor v určitých situacích rád dopřál. Víc neprozradím... Jen jediná připomínka k oběma vydáním: škoda, že názvy knížek v bibliografii nejsou nějak sjednoceny, třeba podle posledního českého vydání. Ono pak dá dost práce zjišťovat, že např. naprosto mně neznámá kniha s názvem O život jsou vlastně Číňanovy trampoty v Číně, které se mi v podobě salátové Karavany už dávno válejí přečtené v šuplíku. A bylo by toho víc... Tato maličkost ale z mého absolutního hodnocení ubere jen nepatrný zlomek cípečku :-)

Velmi zajímavá kniha o J. Vernovi. Autor dává čtenářům podrobně nahlédnout jak do života, tak do díla jednoho z průkopníků vědeckofantastického románu (ale nejen jeho). V první části se seznámíme s Vernovým životem, od dětství až po konec jeho dnů. Možná se ne úplně obecně ví, že jeho život byl plný dramat a konfliktů, od sporů s otcem, který z něho chtěl mít advokáta a trvalo dost dlouho, než tento boj vzdal, dále si všimneme počátečních nesnází jeho spisovatelské kariéry i toho, jak těžce dlouhou dobu nesl to, že byl škatulkován do kategorie spisovatelů románů pro děti a mládež, ač chtěl původně psát vědecké romány pro dospělé. Stejně tak si čtenář všimne neustálých sporů s nakladatelem P. J. Hetzelem, který by se dal (vzhledem k tomu, jaké smlouvy s ním Verne podepisoval) spíš nazvat zlodějem a vydřiduchem než jeho "mecenášem", "duchovním otcem" nebo tím, kdo "udělal Verna", i když to poslední je do značné míry pravda. Stranou nezůstane ani pokus o atentát, kdy na něho vystřelil jeho synovec Gaston, a po němž na tom Verne byl zdravotně už jenom hůř a hůř a navíc zcela zatrpkl a zanevřel na svět kolem sebe a jenom psal. Stejně tak trvalo velmi dlouho, než si našel cestu k jedinému synovi Michelovi, který s ním na sklonku jeho života spolupracoval a po jeho smrti některé knihy dokončil. Ve druhé části O. Neff podrobně rozebírá Verneovo dílo z několika úhlů pohledu, co to bylo za lidi, kteří se potulovali jeho "šrafovaným světem", kde bral inspiraci pro svoje postavy, ale i to, jak to bylo s jeho technickou jasnozřivostí a předvídavostí a kdy si tak trochu dělal ze čtenářů legraci. V závěru druhé části se autor věnuje českým vydáním Verneových knih od počátků až po dnešní dny, resp. do doby napsání knihy v r. 2005. Závěrečná "Encyklopedie" - výčet nejrůznějších pojmů - vynálezů, objevů a dalších je pak jedním velkým panoptikem toho, co fantasta Verne ve svém díle vytvořil. Mnohde si z toho i sám autor knihy dělá tak trochu legraci a pojímá to poněkud Cimrmanovsky. Když se čtenář pokusí tuhle část přečíst naráz, asi se mu to nepodaří, mně se z toho po nějakých třiceti stranách trochu točila hlava a protáčely panenky:). Celý Vernův život byl mnohem složitější než jsem tady v těch několika odstavcích popsal, a kdo má Verna rád, jistě by mu tato kniha neměla ujít.