Mě se kniha líbila. Přiznám se, o atentátu jsem moc nevěděla. Jsem ráda, že kvůli čtenářské výzvě jsem přečetla, i když tam kromě skutečné události byly i fiktivní postavy.

Určitě velmi zajímavý knižní počin a důkaz o tom, jak lze nenásilně skloubit známá historická fakta se zajímavým fiktivním příběhem. Ocenit musíme také originalitu, taková kniha o císařovně Alžbětě tu zatím ještě nebyla, i když v tomto případě se nejedná o typický román pojednávající o životě císařovny, nýbrž spíše o zajímavý kriminální příběh, jehož hlavní událostí je 10. září 1898, den, kdy se císařovna stala obětí atentátu italského anarchisty Luigiho Lucheniho ve švýcarské Ženevě. Kniha se čte velmi příjemně, ve vyprávění se v jednotlivých kapitolách střídají jak historické postavy - hraběnka Irma Sztáray, Luigi Lucheni, malý prostor dostane i císařovnina nejmilejší dcera Marie Valerie, tak samozřejmě postavy fiktivní - z těch zejména hlavní hrdinové a bývalí spolužáci Auguste Beaulieu a Cesare Monteverdi. Více mě pochopitelně zaujalo a bavilo vyprávění historických postav, v tomto případě mi ale ve výčtu bibliografií, který je uveden na konci knihy, chybí vzpomínky hraběnky Irmy Sztáray s názvem Poslední léta císařovny Alžběty. Tato kniha je doslova studnicí informací o životě císařovny v letech 1894 - 1898 a také samozřejmě o neblahých událostech v Ženevě tak, jak je vylíčila přímá svědkyně, která je víc než kdokoli jiný oprávněna vyprávět o posledních okamžicích života císařovny tak, jak se skutečně odehrály. Kniha mne bavila, je napsána srozumitelným, čtivým jazykem, nechybí také milostná zápletka jednoho z hlavních hrdinů. Jen vyvrcholení a rozklíčování zápletky na konci knihy nebylo úplně podle mého gusta, proto místo původně plánovaných čtyřech hvězdiček dávám jen tři. Jednu výtku bych ještě měla k obálce knihy, na které vidíme známý jezdecký portrét císařovny z 60. let, kdy byla na vrcholu své krásy a patřila k nejlepším jezdkyním své doby. Z toho můžeme nabýt dojmu, že se jedná o další romantické zpracování císařovnina života. Existuje spousta vyobrazení císařovny z 90. let, posmutnělé dámy v černých šatech, které by se na obálku hodily mnohem lépe. K dispozici je také spousta dobových vyobrazení samotného atentátu, které doprovázely články o smrti císařovny ve všech světových periodikách.