Od poslední čtené Katovy dcery jsem si dal delší odstup, obával jsem se, že se stárnoucím Kuislem už nic moc napínavého nebude. Pötzsch mě opět mile překvapil a ...prokletí moru řadím k těm vydařenějším z celé série. Už se těším na další díl. Čtu popořadě od prvního dílu, velmi kvalitní historická série z katovské rodiny. Líbí se mi na konci knihy průvodce popisovanými městy, mnohé jsem už dříve navštívil, ale to jsem o Kuislových nevěděl vůbec nic. Vždy je špatně, když lidi moc přemýšlejí.

Jestli někdo hledá relaxační četbu, tady je. Napínavé, dobrodružné, historické kulisy a k tomu parádní a pestrý příběh, je to ono! Děj je plný nebezpečí, výprav do míst, kde jde o život. Hlavní postavou knihy je ale mor. Mor, který podivným způsobem napadá jen určité občany města. Proto vyvstává podezření, komu to prospívá? Nebudu vypisovat, kdo a co tu dělá, protože by to bylo nadlouho. Ale můžu zaručit, že u četby se nudit nikdo nebude. Jen je ta četba místy dost nechutná, číst při jídle nedoporučuji. Ty krysy, horko, mrtvoly napadené morem...Naše známé tváře se ale z každé šlamastyky zdárně vyhrabou a na konci knihy už je jasno, jak se věci mají. Pan Pötzch umí napsat šťavnatý a košatý příběh, věřím, že ho to nepřestane bavit. I doslov je zajímavý. Srovnání s Covidem sedí.