Jsou občas takové knihy, u kterých nepočítám s ničím menším než s tím, že budou super. Tohle je jedna z nich – vždyť jen se podívejte o čem je, kdo ji napsal a nakreslil. Severská mytologie je v podání všech zúčastněných především velmi zábavné čtivo, které vyloženě voní těmi časy, kdy si lidé tyhle báje vymýšleli, vyprávěním je šířili a dotvářeli a snad v nich kromě odpovědí na otázky hledali také únik z reality. Božstvo, se kterým se tu setkáváme, proto zdaleka není jen všemocná a nedotknutelná autorita, naopak je to často pěkně vypečená cháska, která pro zlomyslnost nejde daleko (a to nemluvím jen o Lokim) a která se spíše než o nějaké to lidstvo stará hlavně o sebe. Dva úvodní příběhy představují vznik a fungování celého toho světa, zbylé už mnohdy připomínají velmi bizarní sitcom s Ódinem, Tórem, Lokim a spol., v němž se často dějí vážně divné věci a jehož pointy jsou vtipné i k zamyšlení. Co se týče kresby, vyhrál to u mě příběh s Lokiho dětmi, který ztvárnil David Rubín – Mike Mignola promine, ale on ani nedostal moc prostoru, aby mohl víc řádit.

Trochu mě mrzí, že se o všechny kresby nepostaral P. C. Russell, jeho kresba mi sedí k námětu nejvíc. Každopádně je zpracování velmi pěkné a věrně zachycuje knižní předlohu. Už se těším na další svazek.