Beru to jako takové volné pokračování titulu "Genialita ptáků", který je zaměřen více všeobecněji, na ptačí žití, fungování a chování, než na primárně vyzdvihování jejich schopností, o kterých si my lidé můžeme samozřejmě nechat leda zdát. Knížka se hodně povedla.

O neskutečné rozmanitosti ptačí říše asi nejde pochybovat. Částečně je to zřejmé už z toho, jak jsou šaceni – srovnejte třeba komorní čerň obleku krkavců a honosný paví šat. Ptačí různorodost se však zdaleka neomezuje jen na vnější vzhled a také o tom je kniha Jennifer Ackermanové Ptačí způsoby. Po Genialitě ptáků jde už o druhou autorčinu knihu, kterou nakladatelství Kazda přineslo českým čtenářům, a musím říct, že jde o dílo stejně nadherné jako první, ale k tomu je zároveň o něco uspořádanější a hlavně jde trochu více do hloubky jednotlivých projevů ptačího chování. Mohla bych se tu opět rozplývat na spoustu řádků (a asi i postů) o tom, jak jsou ti opeřenci úchvatní tvorové, ale to bych vás připravila o vlastní zážitek z četby. Je navíc třeba mít na paměti, že autorka jen trochu poodhrnuje oponu, aby nás do toho kouzelného světa nechala nakouknout, ale spousta fascinujících informací o avifauně zůstává nadále skryta nejen nám (tedy laickým čtenářům) ale i ornitologům, kteří výzkumu života a chování ptáků věnují takřka veškerý svůj čas. Poznáte tu různé výchovné strategie (a že není kukačka jako kukačka), zjistíte, jak skvěle dokáží medozvěstky spolupracovat s člověkem, a budete ohromeni existencí ptáka, který během života skoro nikdy nespatří denní světlo. A pak jsou tu ještě nenechaví nestoři kea nebo mravenčíci, kteří jsou závislí na jistých mravenčích společenstvech a jejich způsobu lovu. Já jsem světem ptactva fascinovaná už delší dobu, a to i těmi „obyčejnými“ sýkorami a dalšími ptáky, kteří žijí u nás. Nechte se jimi unést i vy, třeba právě s touhle skvělou knihou. A ještě jedno upozornění: po přečtení knihy už se na tučňáky nikdy nebudete dívat jako na roztomilé nelétavé ptáky, opravdu nikdy! =D