Mám moc ráda černobílé komiksy, a proto jsem si do sbírky pořídila i tuto knihu. Líbí se mi, že každý "kousek" vtvořil někdo jiný - tím je kniha zajímavá a pestrá. Příběhy samotné jsou spíše takový průměr - jsem holt spíše fanoušek hororů než detektivek.

Jako nápad to je dobré. V praxi to na pár místech skřípalo. A nebudem si lhát, pro fanoušky Lemira povinnost  :D  protože ten jeho kousek je vážně nejlepší ze sbírky, protože se drží čistě žánru. Hodně mě překvapila povídka Mé nové já, která byla vážně skvělá. No, víc o povídkách...no, u povídek...logický že... Látková záložka samozřejmě potěšila. Co už potěšilo míň, byly chybějící předěly mezi jednotlivými povídkami. Jistě, jde to poznat, ale škoda, že tam nebyla třeba jenom čistě černá stránka z obou stran. Trochu to rušilo, když na levé straně jedna povídka končí a na druhé hned začíná další  :( A byť nerada hledám v knize chyby, tohle je vážně chyba hodná průseru. Alex de Campi není chlap, ale ženská :( A nějak se nemohu zbavit dojmu, zda vydavatel přesně věděl, jakou verzi vydává, když původně mezi autory (u knihy, když byla mezi připravovanými) vedl i Brubakera. On má (a další dva autoři) v antologii taky svou povídku, ale ne v té verzi, která u nás vyšla. Ta sice vyšla v dvojce Criminalu (Criminala? :D ), ale prostě to teď pohledem zpátky působí zvláštně a neprofesionálně :/