Dominik Landsman se přestal zabývat těžkostmi otcovství na mateřské, protože malý Čeněk už přestoupil ze školky do školy. Proto se dál ohánět tím, jak to má jeden těžké, když je doma na všechno sám, už tak nějak nelze. Ale protože Bůh se rád směje, prozradíme-li mu své plány do budoucna, zasáhla do života nás všech katastrofa mnohem větší než starosti, jaké může novopečený rodič mít s malým dítětem. Přičemž pandemie covidu-19 byla (a stále je) v porovnání s vládními nařízeními a postupy, překvapivě tím menším zlem… Karanténa s moderním fotrem není sofistikovanou satirou, nýbrž takřka nostalgickým ohlédnutím za rokem, který jsme všichni považovali za šílený. Nepochopitelnému jednání politiků či obyčejných lidí se takhle s odstupem nejde jinak než nesmát, obzvláště v kontextu se současnou situací. Nejvíc přitom oceňuji, že autor nezlehčuje nemoc jako takovou, ale primárně reflektuje - s nezbytnou dávkou nadsázky - panické chování, své stejně jako svého okolí. Za mě nejlepší kniha v sérii.

Místy dost vtipné a trefné, ale na celý rozsah knihy to nestačí. A to i přesto, že kniha je docela útlá. Prostě život v karanténě byl, je a nejspíš i bude docela ubíjející, s tím nic nenadělá ani moderní fotr.