Zcela něco jiného, než jsem očekávala: o Sorbonně jako instituci velice málo, sotva dvě tři stránky její historie, zbytek změť bez možnosti orientace. Zmatený styl, povětšinou čtenář tápe, o čem/kom a proč je teď právě řeč... Žádné fotky z univerzity (ani Paříže) vyjma podivného posedu autora v nějaké blíže neurčené místnosti a snímek z promoce. Místo o škole a elitách se dozvídáme výhradně o autorovi, o jeho průpravě, cestovce, žádosti o přijetí a nakonec o jeho doktorské práci o Balzacovi, snad i s přepisem. To už jsem ale po "zkušenosti" s předchozím textem prostě vzdala. Kniha zdaleka není "akademickou a kulturní sondou do hlav elit a „prestiže“ francouzské společnosti", jak se prezentuje. Možná v úvodu něco málo může být užitečné pro budoucí studenty zajímající se o možnosti přijetí na studia ve Francii. Pro mne nebylo v knize zajímavého a užitečného zhola nic. Zato se mi vtírá otázka, kdo vydání u nás - dokonce překlad ze slovenštiny - financoval a proč. Sám autor?

Na knihu jsem se těšila, po začtení jsem hluboce zklamána. Text je extrémně vychloubačný, místy jsou celé kapitoly mimo téma. Dočetla jsem jen s největším sebezapřením. Pan Jančok se evidentně považuje za elitu a dává to na každé stránce knihy na obdiv. Pokud Vám nevadí krkolomné formulace a chlubení tak čtěte. V opačném případě se jedná o ztrátu času.