Pan Neporazitelný je prvním opravdovým komiksovým hrdinou, na kterého jsem u barevného čtení kdy narazil. Nebojí se přelézat z panelu na panel, plně využívat možností výtvarné kompozice a bez pardonu bojovat se zločinem všemi ilustrovanými prostředky, které jsou častokrát mimo chápání jeho oponentů z podsvětí. Ostatně i zde se občas najde protivník, jenž dokáže skutky nečekané, jako procházet skrze stránky, či popírat zákonitosti perspektivy. Ovšem neexistuje nic, co by Pana Neporazitelného mohlo zaskočit na déle než pár sekund. Div, že se ještě najdou takoví, co si myslí, že ho porazí... Francouzský komiksový umělec Pascal Jousselin vytvořil nevšední čtenářský zážitek, jehož nejsilnější zbraní je především láska k „devátému“ umění. Pohrává si s nepsanými pravidly žánru a s nadsázkou boří zákonitosti juxtapozice. Jedinou slabinou je pouze skutečnost, že styl humoru se brzy okouká a nové nápady chodí pozvolna, což je ale v rámci složitosti ústředního motivu vlastně docela pochopitelné.

Tak tohle... Tohle je prostě geniální. Viděli jste film TENET a měli v hlavě guláš, která postava je "kdo" a "kdy", co se vlastně zrovna děje, proč a komu? Pan Neporazitelný je tak trochu z podobného soudku, Stoprocentní komiksový hrdina si na stránkách dělá, co chce, přeskakuje z okénka do okénka, paradoxy seká jako Baťa cvičky a je při tom tak nápaditý, že se po dočtení rádi vrátíte na začátek příběhu a podíváte se, jak to vlastně celé bylo. Pascal Jousselin to musí mít v hlavě docela zajímavé a nezbývá mi než doufat, že tam má s Panem Neporazitelným ještě řadu dalších knih.