Je to portrét mysli snaživé, poslušně holčičky prvňačky. Příběh zachycuje, jak si dívenka osvojuje hodnoty: pravdomluvnost, nesobeckost, štědrost. A také zbožnost. V některých pasážích jsem se cítila stísněná. Holčička se mi místy zdála až moc poslušná, až moc limitovaná hranicemi, které jí autority (rodiče a učitelka) vymezily. Sama se v těch hranicích ochotně drží, a pokud před rokem jedno z důležitých pravidel na okamžik porušila, pokorně se po roce z poklesku vyznává a napravená pokračuje dále. Je to zkrátka na můj vkus až příliš hodná holčička. Trochu bych se bála o její další duševní zdraví, např. pokud jde o úzkostnost a pocity viny.

Krásná knížečka s nádhernými ilustracemi. Plná něhy - o jedné velice citlivé, vnímavé a přemýšlivé holčičce. Psáno poutavě, se smyslem pro detail a s hlubokým porozuměním dětské duši. Celým textem se nenápadně vine náboženský podtext: vtipně například působí, jak si Karolínka představuje Pána Boha - tedy jako muže s obřím bublifukem, který jím vytváří mraky. Ani dětský svět však není tak úplně čirý, a tak se i zde setkáváme s motivem viny a trestu. Což se děje v momentě, kdy si holčička dává za vinu, že kvůli její chybě z loňského roku nenapadl sníh. Pro dospělého situace zcela banální, pro dětskou duši naopak neuvěřitelně závažná. Celou knihu prostupuje láska a štěstí v té nejprostší podobě a ve svém závěru navozuje téměř dokonalou atmosféru Vánoc. Přesto se neubráním pocitu, že některé otázky zůstávají nezodpovězeny a některé kapitoly jsou poněkud "nedotažené" do konce. Té lásky je na člověka příliš - jdu si přečíst něco daleko ostřejšího :-)