Opět usínací leporelo, ale ještě povedenější než Eda jde spát. Něžné obrázky Linh Dao v jemných barvách, něžné melodické verše, originální a přitom průzračné obrazy malované slovy. Líbí se mi i celková grafická úprava. Tohle jistě ocení nejen básníkovy děti (ale ty jistě tím víc, že básničky napsal táta přímo pro ně). Teď mě, mámo, přikryj dekou, pěkně teplou, pěkně měkkou! Já už se pak pod ní sám pohodlně zachumlám. Udělám si tunel z vlny, měkký tunel, tepla plný. Až bude vše prokopáno, z druhé strany přijde ráno.

Krásná knížka, hodně se mi líbí. Až tak, že zvažuji, že si ji pořídíme domů. Ty verše byly takové jemné, uklidňující. Jen škoda, že tam kvůli rýmu nejdou vyměnit jména za jména dětí. Přeci jen tam říct Bambulčino jméno než Anežka by bylo lepší a osobnější. Ale jinak nemám co vytknout.