Dávám přednost literatuře komponované autory/muži a u tohoto dílka slavilo maskulinum hned hattrick: autor + dva hlavní protagonisté. Neotřelý děj a přitažlivé popisy australské divočiny spolu s pragmatickým, věcným a přesto svým způsobem lyrickým jazykem daly základy velmi čtivé próze. Pevně doufám, že autor nepřestane psát a že seženu jeho momentálně ve všech antikvariátech beznadějně vyprodanou prvotinu "Tep prachu"

Působilo to na mě jako kombinace Bukowskiho a Cormaca McCarthyho. První část je hlavně o klukově víceméně neradostné minulosti na okraji společnosti, jeho fotrovi, rodině a zakázaný lásce. Ten styl (především první půle) asi nebude sedět každýmu a dost jsem s tím zezačátku bojoval (nutno říct, že to bylo taky tím, že jsem to četl uprostřed "Vánoční rodinné pohody" a s tím je tenhle příběh zvostra v kontrastu); ale i tak je hlavně první třetina docela slabá a trvalo mi nějakou chvíli, než jsem se na kluka (přes občasně proznívající hudbu z pohádek) "naladil". Ta první půle mi částečně připomněla Šunkový nářez. Ale zhruba od druhý půlky, od doby, kdy se na scéně objeví stařec, to jde kvalitativně nahoru a to především díky dialogům, který jsou jak od McCarthyho. Anotace je poměrně přesná, je to brutálně lyrické. Celkově moc dobrá knížka. Doporučuji.