S mým symbiontem se něco děje. Jako by přicházel o rozum. Jako by byl rozbitej. Bůh přichází! Musím uznat, že kresba (Ryan Stegman) je prostě nádherná. Avšak to sestavování oken mi tak trochu nahání strach. Zpočátku se to totiž zdá strašně zmatený. Tak zmatený jako hlava Eddiho Brocka. Tak že jsem musel pěkně znovu od začátku, ale víc pomalu. Abych tak nějak pochopil, co se to děje. Nakonec jsem to dal. Něco mě to stálo, ale už je to dobrý. Marvelovský scénář (Donny Cates) nám ukáže širokou škálu klaďasů, záporáků i ďasů. Jednotka Venom prostě řádí, i když nám zpočátku jde o život. Citát: Nicota dýchá, propast má zuby a stíny rostou pouze na světle. Musím přiznat, že když se tam objevil Spider-Man, čekal jsem od něj i od Venoma super hlášky a další ironii. Jenže, bohužel, nic takového se z velké části nekonalo. Příběh je vážnější a dramatičtější. Tak že spíš jen akce, moc povídání a skoro nulový humor. Navíc nemám moc rád, když se v příběhu objevují postavy nebo legendy, o kterých jsem si vždycky myslel, že patří úplně někam jinam. Tak že nemusím ten myšmaš, kdy se do příběhu přidávají, někdy až absolutně nesmyslné bytosti. Příkladem může být Beovulf nebo Grendel to je na mě trochu moc. Tak že jsem se bavil jen tak na půl. Citát: Nevěděl jsem, že můžeš mít noční můry.

Původně mě Venom nechával chladným... Jenže pak jsem si všiml, že ho napsal Donny Cates, a najednou jsem stál v knihkupectví a platil. Cates tu stejně jako v Thanosovi a Strangeovi kombinuje obří akční scény se skvěle vymyšlenou mytologií, kladným hrdinům dává zabrat stejně jako záporákům, ne-li ještě o něco víc, a dojde i na cosi jako psychologii, protože nás scénář a skvělá kresba dost často berou na výlet do něčí mysli, kde se dějí podobně zajímavé věci jako mimo ni. Jestli Donny Cates píše i další díly téhle série, vypadá to, že si mě zaháčkoval.