„Hele, holka, dej si pozor, o čem sníš, protože ta skříňka slyší, co si myslíš. O tom ani na vteřinku nepochybuj.“ „Proč se skříňka vrátila? A proč zrovna teď?“ Zatím, co mě Kouzelná skříňka pro Gwendy spíše nesedla, je Pírko o něco lepší. Ale zase ne tak o moc. V této knize se toho totiž skoro nic neděje. Vlastně mě v tomto příběhu překvapila jen jedna skutečnost a to, jak si Gwendy tentokrát poradila s kouzelnou skříňkou. Jenže vše ostatní kolem jsou jen planá slova, moc povídání a ve své podstatě žádné napětí. Citát: Skutečná vášeň téměř vždycky vyžaduje oběti. Jedná se o další povídku, která je velikostí sazby, velkými okraji a vloženými obrázky jen převlečená za knižní román. Příběh má 300 stran, ale v pohodě by se vešel na půlku z toho. A to mluvím i o ceně. Netuším, kolik chce pan Richard Chizmar ještě napsat takovýchto povídek, ale rozhodně bych dal přednost antologii, ve které by byly všechny ty povídky soustředěny. Což se z pohledu K současné knižní světové politice dá v budoucnu očekávat. Citát: Nedělej to, co je snadné, udělej to, co je správné.

Hned na začátku je předmluva od Kinga. Je to milé, ale nepochopila jsem, proč to už nebylo v jedničce. Ano, v prvním díle série, byť u nás vydavatel uvádí "volné pokračování". Snad znění názor, když se už ví, že trojka vyjde na Vánoce 2023. Vtipné na tom je to, že dost lidí u jedničky remcalo "kolik toho asi napsal King?". No, tady se sám King přizná, jak to bylo doopravdy s psaním Kouzelné skříňky pro Gwendy. A jenom doufám, že trojka (kde je King opět jako spoluautor) nebude psaná jako jednička a oba autoři tentokrát psali knihu spolu dohromady. A o čem je tahle kniha? Noooo... Teď už velká a dospělá Gwendy, která dosáhla v životě, co všechno chtěla (mmch, ta pasáž shrnutí jejího života byla fakt skvěle napsaná, se stupňováním jako když se blíží konec knihy), se vrací domů na Vánoce. Ale nevrací se sama. Veze si s sebou kouzelnou skříňku. Skříňku, o které ví, co všechno umí. Jenže už není malá holka. A právě tohle mě bavilo ani nejvíc. To psychické dilema, které se v Gweny odehrává. A taky pochybnosti, když se dívá zpátky na svůj život. Jenže doma se toho děje tolik, i ve světě se děje tolik, a Gweny neví, co si má počít. A to je ta věc, která mě na knize částečně ne/mrzí. Ano, Gweny je dospělá, ale taky už ví, co je skříňka zač. Bylo by zajímavé pozorovat, co se skříňkou udělá dospělák v situaci, kdy neví, co to umí. Nebo kdyby se na scéně objevil někdo další, kdo měl u sebe skříňku taky... Už se v ději nechci dál hrabat, ať nic nevykecám. Protože děj v knize jde vážně pomalu. To někomu může vadit, protože na první pohled kniha kvůli zpracování působí jako román, ale stále je to novela. Ale mě rychlost přišla v pohodě. Vevnitř je kniha designovaná stejně jako první díl a ilustrace jsou taky skvělý. Stejně tak jako propojení obou obálek. Za co bych moc ráda poděkovala autorovi? Že má Kingův svět jako vážně pekelně nastudovaný. Protože on tam snad hazí víc odkazů, než sám mistr  :D  Což je ta druhá věc. Nezbytné věci jsem ještě nečetla. Takže malá rada. Nečtěte si na tuhle knihu recenze. Ať se vám nestane to, co mě. Že si přečtete nějakou, kde se její autor rozjede a spoileruje skrz postav do knih od Kinga. Pro ostatní to bude asi milý návrat do Castle Rocku a jeho obyvatelům. Vy, kteří začínáte s Kingem...Chizmar si vyloženě neotevře pusu, ale...pro jistotu...přeskočte stranu 112, tam je toho poměrně dost... Kniha mi stavbou silně připomíná sérii Elm Haven, kdy díly zásadně vychází jeden z druhého, doplňují se, vysvětlují se věci z nich, věci již zmíněné jsou vysvětlené, protože není nezbytné číst oba díly, jenom si to užijete o trochu víc. Ale v tomhle případě víme, že bude trojka. A já osobně doufám, že se dozvím o jedné věci víc. Myslím, že o tom chce vědět snad každý, kdo knihu četl. Ale psát to sem nebudu, protože ne každý knihu ještě četl. PS: King v předluvě zmíní povídku Zbraň od Frederica Browna (vyšlo i u nás). Je to povídka na dvě stránky, kterou jsem si hned musela přečíst. A musím říct, že mě vážně dostala. Je to ten typ povídky, kterou máte přečtenou za dvě minuty, ale přemýšlíte o ní celý den. Děkuji za doporučení, Mistře  :)