Konečně někdo propojil téma hermetismu a výtvarného umění. Konečně se někdo zamyslel na tím, že tento druh literatury chybí. Konečně tento nápad někdo docenil a na vydání mu dal mu veliký rozpočet, takže mohla konečně vzniknout barevná přehlídka okultních obrazů v plném rozlišení. Jak se tohle může ve finále nepovést? Po těchto všech světlých momentech se S. Elizabeth zmohla jen na krátkosáhlý článek uměle natažený do několika pasáží. I přes spoustu nepřehlédnutelných znalostí a neotřelých myšlenek její dílo působí neuceleně, nic neříká - a co musím nelibě podotknout - úplně mu chybí závěr. Citace jsou bolest pro oči. (A má s tím problém většina autorů - kéž by si vzali příklad z Umberta Eca!) Proč se zaměřuji na popis díla, které neuveřejním a běl (čerň) prázdných stránek místo toho vyplním díly jiných autorů, respektive uměle našroubovaných autorek? Tímto tahem je kniha místo stmelení rozervaná na část obrazovou a na část textovou - stávají se z ní dvě díla figurující v jednom, která ztrácejí podstatu - a to jen proto, aby zůstala skryta myšlenka, že kdybychom separovali obraz a text, získali bychom velmi podnětný nápad na uměleckou výstavu a v textu konečné nic.