Objednávka

Arturův ostrov

Arturův ostrov
Tištěná kniha

73 % (60 Hodnocení)

Arturův ostrov

73 % (60 Hodnocení)

Tištěná kniha - vázaná s laminovaným potahem

rok vydání 2022

394 Kč

Běžná cena 448 Kč

Ušetříte 54 Kč

Skladem > 5 ks

Podrobnosti

O knize

Román vypráví o nelehkém dospívání chlapce na rodném ostrově Procida poblíž Neapole v třicátých letech minulého století. Arturo žije v barbarském neposkvrněném světě mezi skalisky a plážemi, zcela odříznutém od civilizace. Žije v myšlenkách na matku, která zemřela při porodu, a bezmezně obdivuje otce, jehož má za...
Román vypráví o nelehkém dospívání chlapce na rodném ostrově Procida poblíž Neapole v třicátých letech minulého století. Arturo žije v barbarském neposkvrněném světě mezi skalisky a plážemi, zcela odříznutém od civilizace. Žije v myšlenkách na matku, která zemřela při porodu, a bezmezně obdivuje otce, jehož má za hrdinu. Od chvíle, kdy do...
Román vypráví o nelehkém dospívání chlapce na rodném ostrově Procida poblíž Neapole v třicátých letech minulého století. Arturo žije v barbarském neposkvrněném světě mezi skalisky a plážemi, zcela odříznutém od civilizace. Žije v myšlenkách na matku, která zemřela při porodu, a bezmezně obdivuje otce, jehož má za hrdinu. Od chvíle, kdy do jeho života vstoupí otcova mladší přítelkyně Nunziata, neví, co si počít se svými pocity a zmítá se v mladickém hledání první lásky. Arturovo prozření je bolestné, a nakonec se rozhodne tento bájný a mýtický ostrov opustit. Ač od prvního italského vydání uběhlo více než šedesát let, tato výjimečná próza stále oslovuje čtenáře svou epičností a pravdivými emocemi. Ohromující, jak skvěle je to napsané… fikční svět ve své komplexnosti, širokoúhlý pohled na podstatu lidství.

Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu

Ve spolupráci s Databazeknih.cz

73%

(60 Hodnocení)

Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz 

Populární hodnocení

16.10.2023

5

Vypadalo to na první pohled na takový ten příjemně čtivý typ románu o hledání sebe samého v mladém lidském životě. S velmi citlivým chlapcem ve velmi citlivém věku, ve kterém se něco v člověku láme, něco nevinného cenného definitivně odchází, ale něco zásadního se zase rodí - něco, co nasměruje a zformuje člověka do jeho dalšího žití. Všichni jsme ten čas zažili a většinou na něj vzpomínáme s nostalgií...
Vypadalo to na první pohled na takový ten příjemně čtivý typ románu o hledání sebe samého v mladém lidském životě. S velmi citlivým chlapcem ve velmi citlivém věku,...
Vypadalo to na první pohled na takový ten příjemně čtivý typ románu o hledání sebe samého v mladém lidském životě. S velmi citlivým chlapcem ve velmi citlivém věku, ve kterém se něco v člověku láme, něco nevinného cenného definitivně odchází, ale něco zásadního se zase rodí - něco, co nasměruje a zformuje člověka do jeho dalšího žití. Všichni jsme ten čas zažili a většinou na něj vzpomínáme s nostalgií, byť někdy docela rozpačitou, protože kombinace velkých emocí a malé zkušenosti pravidelně vede k tomu, že se člověk často chová jako megatrdlo. Ale projít tím je třeba a literárně to sledovat z bezpečného odstupu je lákavé. Navíc v malebném a pro nás exotickém ostrovním prostředí jižní Itálie. Ale tohle čtení není takové. Není to utěšující "sice nám chybí máma a trochu se proto ve všem plácáme, ale máme se rádi a máme zdravé jádro, a tak všechno zvládneme". Úplně naopak, řekl bych. Pro mě byl tenhle bildungsromán svědectvím o tom, jak deformovaná vychází lidská osobnost z prostředí, ve kterém chybí láska a porozumění (což nemusí nutně přímo souviset s nekompletní rodinou), jak z toho pak vyrůstá někdo, kdo sám sebou kontaminuje své okolí a jako špatně izolovaný elektrický drát zraňuje kohokoli, kdo se ho dotkne. A jak je těžké z toho vyrůst a proměnit se, dokonce i v románovém příběhu. Arturo sice svá telecí léta za sebou přečká, ale loučíme se s ním jako s dospělou osobou, která se smířila a odpustila, druhým i sobě? Nebo jen na konci učiní další viditelné a okázalé gesto, ve snaze nějak překrýt ten nepořádek, který má na svědomí (aby se zapomnělo, aby sám zapomněl)? Arturův román stojí za to číst i pro způsob, jakým je napsán. Popisný a přísně realistický styl zvláštně kontrastuje s mysticky alegorickou atmosférou děje - ostrov Procida na mapě Neapolska existuje, ale zároveň působí velmi symbolicky, jaksi magicky (vzpomněl jsem na Shakespearovu Bouři). Stejně tak by se příběh dal přiřadit ke konkrétnímu letopočtu, ale nemohl jsem se ubránit pocitu, že se pohybujeme v jakémsi bezčasí. Měl jsem pocit, jaký často mívám, když čtu něco od Ladislava Fukse: jako bych se díval na dobře známý obraz, cítil, že je v něm něco jinak, ale nemohl přijít na to, co vlastně.
Číst více Číst více
7.2.2023

2

Tak tohle byl jeden z nejdivnějších a nejzvláštnějších románů, jaké jsem kdy četl. Těšil jsem se na něj, spíše mě zklamal, chvílemi mě strašně nebavil a rozčiloval, nicméně jsem ho dočetl... Arturův ostrov je román z roku 1957, druhý ze čtyř románů slavné italské spisovatelky Elsy Morante (1912–1985), která za něj dostala Premio Strega. Další její dva romány vyšly i v češtině v překladu Zdeňka Frýborta...
Tak tohle byl jeden z nejdivnějších a nejzvláštnějších románů, jaké jsem kdy četl. Těšil jsem se na něj, spíše mě zklamal, chvílemi mě strašně nebavil a rozčiloval,...
Tak tohle byl jeden z nejdivnějších a nejzvláštnějších románů, jaké jsem kdy četl. Těšil jsem se na něj, spíše mě zklamal, chvílemi mě strašně nebavil a rozčiloval, nicméně jsem ho dočetl... Arturův ostrov je román z roku 1957, druhý ze čtyř románů slavné italské spisovatelky Elsy Morante (1912–1985), která za něj dostala Premio Strega. Další její dva romány vyšly i v češtině v překladu Zdeňka Frýborta: Příběh v historii (1974, č. 1990) a Aracoeli (1982, č. 1988); na slavný Arturův ostrov jsme si museli počkat dlouho. Příběh v historii se mi kdysi velmi líbil (v roce 1985 byl zfilmován s Claudií Cardinale v hlavní roli), Aracoeli jsem si teď pořídil a brzy si přečtu. Připomenu ještě, že i Arturův ostrov byl zfilmován, a to v roce 1962 v režii Damiana Damianiho. Hlavní postavou a vypravěčem Arturova ostrova je Arturo Gerace, který vzpomíná na své dětství a mládí až do svých 16 let, které prožil na ostrově Procida v Neapolském zálivu a opustil ho až právě v 16 letech. Arturo vyrůstá málem jako divoch na ostrově v zámečku, jeho matka zemřela při porodu, otec Wilhelm s německými předky odjíždí na kratší či dlouhé cesty a k synovi se chová poněkud chladně a odtažitě, svoji lásku k němu neumí dávat moc najevo. O Artura se stará vychovatel, později vlastně nikdo, po smrti milované fenky Immacolaty je skoro pořád sám, hodně čte. Je to až pohádka či jakási báj... Vše se změní, když je Arturovi 14 let a otec na ostrov přivede svoji novou nevěstu Nunziatu a brzy opět odjede. Děj se pak odvíjí spíše nečekaně a překvapivě, Arturo mladičkou šestnáctiletou a poněkud hloupou a nepříliš hezkou Nunzii nesnáší, ovšem my tušíme, že za tou nenávistí potlačuje zcela jiné city a také probouzející se tělesné touhy... Víc neprozradím, jen ještě to, že v lyrickém románu je skrytý i homosexuální motiv. Postavy se ovšem na můj vkus chovají dosti zvláštně a nevyzpytatelně, Arturo je chvílemi dost nesnesitelný kluk, který prostě musí jednou dospět a odejít ze svého ráje a jeho otec to nemá v životě jednoduché, stejně jako Nunziata, která se potácí ve svých citech a změní se po narození syna... Opravdu zvláštní dílo; i když se mi román příliš nelíbil, budu na něj asi často myslet...
Číst více Číst více

Více od autora:

Elsa Morante

Verze vašeho prohlížeče je zastaralá!

a může vykazovat chyby v průběhu nákupu či v samotném zobrazení.
Pro nerušený nákup aktualizujte váš prohlížeč na nejnovější verzi nebo zvolte jiný prohlížeč.

Otevřít v Microsoft Edge Přesto pokračovat