Milé a poetické vzpomínání na babičku a její kuchařské umění. Malá a útlá knížečka je takové pohlazení po duši, zachycený okamžik a člověk v čase. Knížka mne zaujala a bavila i když jsem vůbec neznala babičku Jaromíra Šlosara, ani nemám vztah k místům, kde zanechala své stopy v pamětech lidí. Moc hezká obálka a i když nejsem příznivec ilustrací v knihách a rozhodně ne na úkor fotografií (v tomto případě to tak bohužel bylo), tak musím přiznat, že ilustrace jsou hezké. Jedinou výtku bych měla k lehké chaotičnosti textu. Chvílemi čteme v přítomném čase, najednou o tom samém období v čase milulém. Přeskakování myšlenek a trošku i témat mi malinko kazilo dojem. Ale i přesto se mi knížečka moc líbila a celkový dojem z ní byl takový milý, rozněžnělý, příjemný.

Autor popsal život své babičky Lojsky, která se stala díky svému kuchařskému umění osobností vesnice v níž žila. Toto literární dílko osloví především ty, kteří ji osobně znali. Použil výrazy místního nářečí, zveřejnil některé recepty na stále oblíbená jídla. Jaromír Šlosar využil svých zkušeností z práce v rozhlase a televizi a připomenul zde život lidí v minulém, dvacátém, století. Tím se kniha stává zajímavou pro ostatní čtenáře.